Syn.: Orobus pratensis (L.) Döll
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Lathyrus pratensis
Rozšíření: Od Pyrenejí a Britských ostrovů, přes střední a východní Evropu do Střední Asie. Na severu se vyskytuje v celé Skandinávii, na jihu po jižní Itálii a Balkán, dále pak na Kavkaze, izolovaně na severu Afriky, v Etiopii a v Himálaji, areál zasahuje až do Číny. Byl zavlečen na Nový Zéland a do Severní Ameriky. U nás se vyskytuje na celém území hojně až roztroušeně.
Ekologie: Vyhledává světlé vlhčí lesy a lesní lemy, vlhké louky, příkopy a břehy vod, rumiště, okraje komunikací. Daří se mu na čerstvých vlhkých půdách bohatých na živiny. Kvete od června do srpna.
Lathyrus pratensis
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou nebo popínavou, 40–100 cm dlouhou, větvenou, hranatou, jemně chlupatou až olysalou. Listy jsou řapíkaté, sudozpeřené, jen s 1 párem lístků, zakončené rozvětvenou úponkou, lístky jsou podlouhlé až kopinaté, 12–35 mm dlouhé a 2–12 mm široké, řídce chlupaté až olysalé; palisty jsou polostřelovité, velké jako listy. Hroznovité květenství vyrůstá z úžlabí listů, je dlouze stopkaté, 2–12květé; kalich je pravidelný, pěticípý, zvonkovitý, cípy jsou přibližně stejně dlouhé jako trubka; koruna je žlutá, 10–17 mm dlouhá, pavéza obvejčitá, stejně dlouhá jako nehet. Plodem je lusk s 1–9 semeny.
Využití: Hrachor luční se využívá jako pícnina.
Lathyrus pratensisLathyrus pratensis
Lathyrus pratensis
Lathyrus pratensis
Lathyrus pratensis
Lathyrus pratensis
Fotografovali Jindřich Houska, dne 19. 6. 2004 (Německo, Fränkische Schweiz, Betzenstein), a Ladislav Hoskovec, dne 18. 5. 2018 (Česko, Českobrodsko, Štolmíř).