LEPIOTA ERMINEA (Fr.) Gillet – bedla bílá / bedlička reďkovková

Syn.: Agaricus ermineus Fr., Lepiota alba (Bres.) Sacc., Lepiota clypeolaria var. alba Bres. – bedla hranostajová
Čeleď: Agaricaceae Chevall. – pečárkovité
Lepiota erminea
Rozšíření: Je známa z Evropy a Severní Ameriky.
Ekologie: Roste nepříliš hojně na otevřených travnatých plochách, kolem rybníků, na travnatých okrajích lesů a v lužních lesích, často na ruderalizovaných stanovištích.
Lepiota erminea
Popis: Klobouk má průměr 2,5–5 cm, při růstu mimo les může být robustnější. V mládí má vejcovitý tvar, později zvoncovitý až rozložený s centrálním hrbolkem. Povrch klobouku je hedvábný až jemně vláknitý, ve stáří nebo za sucha se trhá na vláknité šupiny, má bílou nebo bělavou barvu, ve středu je krémově okrový. Zbytky vláknitého vela zůstávají na okraji klobouku a na třeni tvoří pavučinovitý pomíjivý prsten. Třeň je vysoký 3–6(–10) cm, 0,3–0,5 cm tlustý, na bázi je mírně hlízovitě rozšířený, povrch třeně je bíle vláknitý na krémovém podkladu. Výtrusný prach je bílý, výtrusy vřetenovité, 12–15 × 5–6 µm velké.
Využití: Většinou je označována za nejedlou.
Lepiota ermineaLepiota erminea
Lepiota erminea
Fotografováno ve dnech 30. 7. a 1. 8. 2010 (u Roztok a na Plzeňsku).