Syn.: Agaricus sordidus Schumach., Gyrophila nuda var. lilacea Quél., Lepista sordida var. ianthina Bon, Lepista sordida var. lilacea (Quél.) Bon, Lepista sordida var. obscurata (Bon) Bon, Melanoleuca sordida (Schumach.) Murrill, Rhodopaxillus sordidus (Schumach.) Maire, Rhodopaxillus sordidus f. obscuratus Bon, Tricholoma sordidum (Schumach.) P. Kumm. – rudočechratka špinavá
Čeleď: Tricholomataceae R. Heim ex Pouzar – čirůvkovité
Lepista sordida
Rozšíření: Je rozšířená v Evropě.
Ekologie: Vyrůstá v září až prosinci v lesích na tlejících rostlinných zbytcích, většinou ale mimo les na místech bohatých na dusík – na loukách, pastvinách, v parcích, zahradách, i na kompostech a na polích. Objevuje se jednotlivě i v trsech.
Lepista sordida
Popis: Klobouk má průměr 4–6 cm, v mládí je klenutý s podvinutým okrajem, později poklicový, rozložený až nálevkovitý, s okrajem zvlněným až laločnatým, někdy se středovým hrbolem. Povrch klobouku je hladký, lysý, hygrofánní, v mládí a za vlhka má šedorůžovou, růžovofialovou až fialovou barvu, později hnědofialovou, hnědošedou, za sucha bledne, ztrácí fialové tóny, je nahnědlý s tmavším středem. Lupeny jsou husté, u třeně zaobleně připojené nebo malým zoubkem přirostlé, v mládí světle fialové, pak našedlé až šedohnědé. Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, může být prohnutý, 3–6 cm dlouhý a 0,5–1 cm tlustý, má vláknitý povrch, za vlhka hnědě žíhaný na fialovém podkladu, za sucha špinavě hnědavý. Dužnina je tenká, křehká, za vlhka šťavnatá, nafialovělá až šedavá, za sucha a ve stáří bělavá, vatovitá. Chuť i vůně je nevýrazně zemitá. Výtrusný prach je šedě narůžovělý, výtrusy bezbarvé, vejčité, bradavčitě ostnité, 6–7 × 3,5–4 μm velké.
Lepista sordida
Lepista sordida
Záměny: Je podobná čirůvce fialové (Lepista nuda), která je mnohem robustnější, má výraznou aromatickou vůni.
Využití: Je to jedlá a chutná houba.
Lepista sordida
Fotografovánove dnech 10. 10. 2009 (u Chomutova) a 8. a 16. 11. 2009 (v Roztokách).