Syn.: Alisma flavum L., Damasonium flavum (L.) Mill., Damasonium maximum Burm. ex Steud., nom. inval., Limnocharis emarginata Humb. et Bonpl., Limnocharis flava var. indica Buchenau, Limnocharis plumieri Rich.
Čeleď: Alismataceae Vent. – žabníkovité; Limnocharitaceae Takht. ex Cronquist
Limnocharis flava
Rozšíření: Středo- a jihoamerický druh, jehož areál se táhne od středního Mexika a Antil přes Kolumbii, Venezuelu a Brazílii (Amazônia, Caatinga, Mata Atlântica) až po severní Argentinu a Paraguay. Jako užitková a okrasná rostlina je pěstován i jinde v tropických oblastech, plně je naturalizován v jihovýchodní Asii, v Austrálii poprvé unikl z kultury v roce 2001 v oblasti Cairns. Menší izolované populace lze najít i v jiných částech severního Queenslandu.
Ekologie: Bahenní rostlina, nalézáme ji na okrajových mělčinách sladkovodních vodních ploch (přehrady, jezera, rybníky) nebo na podmáčených březích zavlažovacích kanálů, vodních příkopů, v mokřadech a bažinách, rovněž na rýžovištích. Množí se nejen semeny, ale také podzemními výhonky, dokáže proto vytvořit i velké zapojené porosty. Úlomky oddenků i semena se navíc vodou snadno šíří na další vhodná místa. Kvete a plodí nepřetržitě po celý rok, má-li dostatek vláhy. Proto je považován v některých oblastech za dost nebezpečný, invazivní plevel.
Limnocharis flava
Popis: Vodní rostlina kořenící na dně plazivým oddenkem, zelené části však jsou vždy vynořeny nad hladinou, dosahují výšky 20–120 cm. Mohutné silné trojhranné řapíky značné délky nesou široce srdčité až oválné listové čepele, které jsou 5–30 cm dlouhé a 4–25 cm široké, dužnaté, na bázi uťaté až srdčité, celokrajné, na vrcholu tupé nebo špičaté, sivozelené, lysé, po poranění z nich vytéká mléčně zbarvený latex. Květenstvím je řídký okolík, 3–12květý, na stopce dlouhé 20–120 cm; listeny jsou široce eliptické, 1,5–2 cm dlouhé a 1–1,5 cm široké, zelené; kališní lístky jsou maximálně 1,5 cm dlouhé, zelené; 3 korunní lístky jsou světle žluté, široce vejčité až okrouhlé, na vrcholu zaokrouhlené, 2–3 cm dlouhé a 1–2 cm široké; krátkých žlutých tyčinek je mnoho. Plodem jsou nafouklé, až 1,5 cm dlouhé měchýřky.
Využití: Žabníkovka žlutá je velice oblíbena v jihovýchodní Asii, kde se její vařené mladé listy a květy jedí jako zelenina. Obsahují relativně vysoké hladiny vápníku, železa a vitaminu A, což jsou živiny, které jsou jinak v jídelníčku chudších lidí v těchto zemích málo zastoupeny. Celé rostliny získané při pletí rýžových polí slouží jako ceněné krmivo pro prasata.
Poznámka: Rod Limnocharis zahrnuje jen dva druhy, oba pocházejí z tropických oblastí Nového světa.
Limnocharis flava
Limnocharis flava
Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, okolí Hikkaduwy).