Česká jména: lnice marocká (Slavík et al. 2000)
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Linaria maroccana
Rozšíření: Druh byl popsán podle rostlin sbíraných v marockém pohoří Atlas, záhy se dostal jako okrasná rostlina do evropské kultury. V současnosti je jako druh zplanělý uváděn i ze západní Evropy, Severní Ameriky (Nová Anglie i Kalifornie), Austrálie a Nového Zélandu. Pěstuje se i u nás, ojediněle může také zplaňovat.
Ekologie: Roste nejčastěji na stanovištích dotčených lidskou činností, na úhorech a při okrajích polí, v okolí zahrad a lidských sídel.
Linaria maroccana
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou přímou, 15–60 cm dlouhou, obvykle větvenou, v květenství žláznatě chlupatou. Listy jsou střídavé, čárkovité, 7–20 mm dlouhé a jen 1 mm široké, šedozelené. Květenství je hroznovité, většinou více než 10květé; listeny jsou asi 5 mm dlouhé, žláznatě chlupaté; kalich je asi 6 mm dlouhý, 5cípý, kališní cípy jsou čárkovité, zahnuté, žláznaté; koruna je 20–28 mm dlouhá, 2pyská, světle fialová až nachová, horní pysk je vzpřímený, 2laločný, laloky jsou na vrcholu zaokrouhlené, dolní pysk je 3laločný, val na dolním pysku je žlutý; ostruha je 10–13 mm dlouhá, štíhlá, na konci zúžená. Plodem je elipsoidní až obvejcovitá tobolka, asi 4 mm dlouhá.
Využití: Lnice marocká bývá vysazována do letničkových okrasných záhonů, v kultuře se objevuje v několika kultivarech, které se od sebe odlišují barvou květů.
Linaria maroccanaLinaria maroccana
Linaria maroccana
Fotografováno dne 30. 9. 2017 (Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).