Syn.: Antirrhinum gracile Pers., Antirrhinum pelisserianum L., Antirrhinum saphyrinum Sieber ex Steud., Antirrhinum violaceum Salisb.
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Mediteránní druh, rozšířený od Španělska po Itálii, v Chorvatsku, Albánii, Řecku, Srbsku a Bulharsku, v severní Africe v Alžírsku a Tunisku, v Asii v Turecku, Libanonu, Izraeli a Jordánsku, dále na většině středomořských ostrovů.
Ekologie: Roste na úhorech, suchých pastvinách, ale i na křovinatých svazích. Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 1000 m.
Popis: Jednoletá bylina vysoká 10–50 cm; lodyha je přímá, nevětvená nebo u báze rozvětvená, sivá, lysá. Listy jsou dimorfní: bazální tvoří trojčetné přesleny a jsou peřenosečné, s 9–15 eliptickými úkrojky 6–8 mm dlouhými a asi 3 mm širokými, lodyžní listy jsou jednoduché, úzce čárkovité, 1,5–2,5 mm dlouhé a asi 1 mm široké. Květenství je krátký klas; květy jsou souměrné, na 5–10 mm dlouhých stopkách; kalich má nepatrnou trubku a asi 2,5 mm dlouhé cípy; koruna je pyskatá, 1,7–2 cm dlouhá, tmavě fialová, na hrbolku v ústí dolního pysku světlejší, s ostruhou asi 1 cm dlouhou. Plody jsou kulovité tobolky 2,5–3 mm v průměru.
Fotografováno dne 15. 5. 2013 (Itálie, Sardinie, Neoneli, Oasi di Assai).