Syn.: Benzoin angustifolium (W. C. Cheng) Nakai
Čeleď: Lauraceae Juss. – vavřínovité

Lindera angustifolia

Rozšíření: Pochází ze střední a jihovýchodní Číny, původní je v provinciích Šan-si, Che-nan, Chu-pej, Šan-tung, Ťiang-su, An-chuej, Če-ťiang, Fu-ťien, Ťiang-si, Kuang-tung a Kuang-si. Dále roste také v Koreji.

Ekologie: Stanovištěm jsou křovinaté nebo zalesněné svahy s prosvětlenými porosty, na vlhkých, ale propustných půdách.

Lindera angustifolia

Popis: Opadavý aromatický dvoudomý keř nebo malý stromek, dorůstá výšky 2–8 m; letorosty jsou žlutozelené, lysé. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, s kopinatou čepelí 6–14 cm dlouhou a 1,5–3,5 cm širokou, na líci lysou, zelenou, na rubu světlejší a podél žilek řídce chlupatou, s 8–10 páry zpeřených žilek, na bázi klínovitou, celokrajnou, na vrcholu zašpičatělou; listy na podzim hnědnou a na rostlinách dlouho vytrvávají. Samčí květenství jsou úžlabní okolíky s 3–4 květy; květní stopky jsou 3–5 mm dlouhé; okvětí je 6četné; tyčinek je 9. Samičí květenství jsou podobné okolíky s 2–7 květy; květní stopky jsou 3–5 mm dlouhé; okvětí je 6četné; staminodií je 9; semeník je vejcovitý, blizna je hlavatá. Plodem je kulovitá peckovice asi 0,8 cm v průměru, za zralosti černá, s jediným semenem.

Využití: Spíše nenáročná okrasná dřevina.

Poznámka: Rod Lindera je dosti početný, řadí se do něj 92 akceptovaných druhů (POWO 2018), které rostou převážně ve východní Asii (jen v Číně je jich téměř 40), několik je jich známo i ze Severní Ameriky. Rod v dnešním pojetí však zřejmě není monofyletický, a proto lze očekávat, že některé druhy budou přeřazeny jinam.

Lindera angustifoliaLindera angustifolia
Lindera angustifolia

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 6. 12. 2018 (Čína, Peking, Beijing Botanical Garden).