Syn.: Agropyron subulatiforme Soó, Agropyron subulatum (Banks et Sol.) Roem. et Schult., Elytrigia repens var. subulatum (Roem. et Schult.) Seberg et G. Petersen, Festuca orientalis (Boiss.) B. Fedtsch., Loliolum orientale (Boiss.) Krecz. et Bobrov, Nardurus orientalis Boiss., Nardurus subulatus (Banks et Sol.) Bor, Triticum subulatum Banks et Sol.
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Loliolum subulatum
Rozšíření: Areál se táhne od Malé Asie a Izraele na východ po Kazachstán a pákistánský Belúdžistán.
Ekologie: Stanovištěm jsou nezapojené trávníky na vápencovém podkladu, slané stepi, úhory a neplodná půda.
Loliolum subulatum
Popis: Jednoletá trsnatá tráva vysoká 5–20 cm; stébla jsou přímá, tuhá. Listy jsou čárkovité, svinuté, 0,5–5 cm dlouhé, na líci kratičce chlupaté; jazýček je blanitý, uťatý, nejvýš 1 mm dlouhý; pochvy jsou nafouklé, s krátkými oušky. Květenství je jednostranný hrozen klásků 1,5–6 cm dlouhý, obvykle přímý; klásky jsou přisedlé, 3–7květé, 3–6 mm dlouhé, nejvyšší květy nejsou vyvinuté; dolní pleva je úzce kopinatá, 2,5–5 mm dlouhá, zakončená tuhou špičkou, horní je podobná, přesahuje vrchol klásku; pluchy jsou 5žilné, 2–3 mm dlouhé, s osinkou 1–1,5 mm dlouhou. Plodem je elipsoidní obilka 1,5–2 mm dlouhá, jen lehce přirostlá k plušce.
Poznámka: Monotypický rod.
Loliolum subulatum
Loliolum subulatumLoliolum subulatum
Loliolum subulatum
Loliolum subulatum
Fotografoval Mário Duchoň, dne 17. 5. 2017 (Turecko, Konya, Akbaş).