Syn.: Lotus jacobaeus var. flaviflorus Bruner
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Endemit Kapverdských ostrovů. Nejhojnější je na ostrově Sal, ale vyskytuje se i na ostrovech Boa Vista a Mayo, starý údaj pochází i z ostrova São Vicente.
Ekologie: Roste na písčitých místech na zazemněných dunách podél pobřeží, ale i ve vnitrozemí podél cest i jako ruderál. Na Salu byl nalezen dokonce až pod vrcholem nejvyšší hory Monte Grande v nadmořské výšce 380 m.
Popis: Vytrvalý, bohatě větvený poléhavý až vystoupavý polokeřík; větvičky jsou tuhé, až 0,6 m dlouhé, řídce hedvábitě chlupaté. Listy jsou střídavé, obvykle lichozpeřené a zdánlivě trojčetné (dolní jařmo bývá posunuto na bázi a připomíná palisty, někdy ale může zcela chybět), sivé, přitiskle chlupaté; lístky dolního páru, pokud jsou přítomny, jsou čárkovité, 0,7–1,1 cm dlouhé a 0,1–0,2 cm široké, horní 3 lístky jsou čárkovité až obkopinaté, 0,9–2,1 cm dlouhé a 0,2–0,6 cm široké, tupé až špičaté. Květy tvoří úžlabní okolíky po 3–5, jejich stopka je delší než podpůrný list; kalich je 6–7 mm dlouhý, cípy jsou poněkud nestejné, úzce trojúhelníkovité, o něco kratší nebo stejně dlouhé jako trubka; koruna je 1,1–1,3 cm dlouhá, žlutá, pavéza bývá obvykle stejně dlouhá jako člunek. Lusk je čárkovitý, 3,3–4,7 cm dlouhý a 0,2–0,3 cm široký, přímý.
Poznámka: Samuel Brunner (1790–1844) byl švýcarský botanik, který přispěl k poznání květeny západní Afriky a Kapverdských ostrovů.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 31. 10. a 12. 11. 2006 (Kapverdy, Sal, Espargos a Santa Maria).