Chráněné území vyhlášené v roce 1990 na ploše 27,75 ha chrání louky na jihovýchodním okraji Jeníkova (okres Chrudim – mapa), směrem k obci Kameničky. Nachází se v mělké sníženině, kde dříve bývaly rybníky. Dodnes se na území přírodní památky dochovaly tři hráze po různě velkých rybnících. Nejvýchodnější hráz je zároveň i východní hranicí chráněného území.
Právě ve východní části se nacházejí nejlepší rašelinné louky a prameniště, zatímco louky v západní části sousedící těsně s Jeníkovem jsou místy velmi degradované, narušené snahami o odvodnění a také v důsledku dlouhodobého nesečení. Na okrajích chráněného území jsou zahrnuty i polokulturní louky, nejrozsáhlejší jsou na severovýchodní okraji přírodní památky. V současnosti je většina luk sečena, z toho 11,4 ha ručně. Přibližně uprostřed přírodní památky, na nejvíce podmáčeném místě, je ponechána velká rákosina, která je důležitá pro hnízdění a úkryt ptáků.
Nejhodnotnější porosty se nacházejí na levém břehu Jeníkovského potoka, kde jsou poměrně rozsáhlé porosty ze svahu Caricion fuscae, kde v místech nepříliš vydatných pramenů se nachází porost řaditelný do svazu Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion. Tato společenstva jsou zajímavá výskytem ostřice blešní (Carex pulicaris), ostřice dvoudomé (Carex dioica), ostřice přioblé (Carex diandra) a ostřice Davallovy (Carex davalliana).
Hojně se zde vyskytuje vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vzácně rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum).
Na pramenných průsacích, ale i mezi ostatní vegetací, se právě zde vyskytuje naturový mech srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), pro jehož ochranu byla tato lokalita nově navržena jako evropsky významná lokalita. V těchto místech také hojně roste bažiník kostrbatý (Paludella squarrosa), který má v ČR jen 10 recentních lokalit. Místní populace je velmi vitální, vytváří kompaktní trsy na ploše až několika desítek decimetrů2 a spolu s lokalitou u obce Odranec je vůbec největší v ČR. Z dalších typických mechorostů nechybí vláskolistec vlhkolistý (Tomentypnum nitens), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum), rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfii) nebo ploník tuhý (Polytrichum strictum).
Více ve svahu se nacházejí vydatnější prameny s typickou vegetací lučních pramenišť, kde nechybí ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a z mechů měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum). Na vlhkých místech na tato společenstva navazují převážně druhově bohaté louky ze svazu Calthion. Na sušších místech se vyskytují společenstva ze svazu Violion caninae, jehož nejrozsáhlejší a nejlepší porosty se nacházejí v okolí nejkratší hráze. Zvláště na vyvýšené hrázi hojně roste hadí mord nízký (Scorzonera humulis). Vegetaci doplňují porosty vysokých ostřic tvořené především ostřicí zobánkatou (Carex rostrata).
Pro přírodní památku je typická rozptýlená zeleň, kterou tvoří především bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba ušatá (Salix aurita). Na jednom místě se vyskytuje vrba plazivá (Salix repens).
Fotografováno ve dnech 24. 5. 2007 a 9. 9. 2009.