Syn.: Buergeria stellata Siebold et Zucc., Magnolia keiskei (Makino) Ihrig, Magnolia kobus var. stellata (Siebold et Zucc.) Blackburn, Magnolia kobus f. stellata (Siebold et Zucc.) Blackburn, Magnolia rosea (Veitch ex Hu) Ihrig, Magnolia simii Siebold ex Miq., Magnolia sinostellata P. L. Chiu et Z. H. Chen, Talauma stellata (Siebold et Zucc.) Miq., Yulania sinostellata (P. L. Chiu et Z. H. Chen) D. L. Fu, Yulania stellata (Maxim.) N. H. Xia
Česká jména: šácholan hvězdovitý, magnólie hvězdovitá (Hejný et Slavík 1988), šácholan hvězdicovitý (Mareček 1997), šácholan hvězdovitý (Kubát 2002)
Slovenská jména: magnolia (Dostál 1950)
Čeleď: Magnoliaceae Juss. – šácholanovité
Rozšíření: Endemit Japonska, původní areál se rozkládá jen na nevelkém území na jihu ostrova Honšú, v okolí města Nagoja. Často se pěstuje v zahradách a parcích mnoha oblastí světa jako okrasná dřevina, v kultuře je řada kultivarů. Do Evropy byl šácholan hvězdovitý introdukován údajně až v roce 1862.
Ekologie: Roste v podhorských a horských lesích, stoupá do nadmořské výšky okolo 550 m. Kvete od března do dubna.
Popis: Opadavý keř až menší strom, 1,5–4,5(–7) m vysoký, ve střední Evropě obvykle nedosahuje více než 3 m výšky. Letorosty jsou hustě chlupaté, listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, obkopinaté až obvejčité, 5–8 cm dlouhé a 1–3 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé až zaokrouhlené, na líci lysé, na rubu lysé nebo na žilkách krátce chlupaté. Kvete před olistěním, květy vyrůstají jednotlivě a dosahují průměru okolo 8 cm, pupeny jsou velké, šupinaté, okvětních lístků je 12–18, jsou obkopinaté, 8–12 mm široké, bílé až narůžovělé, odstálé; tyčinek je mnoho, pestíky jsou četné. Plody jsou měchýřky, souplodí je kuželovité.
Ohrožení a ochrana: S tímto druhem je určitě možné se setkat častěji v kultuře než v přírodě, původní populace je omezena jen na několik lokalit. Červený seznam IUCN (2015) řadí šácholan hvězdovitý k ohroženým druhům (EN).
Využití: Pěstuje se v zahradách a parcích celého mírného pásma, objevují se kultivary s růžovými poupaty nebo dokonce i purpurovými květy, některé mají rovněž větší počet okvětních lístků (až 30).
Fotografováno dne 7. 4. 2019 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).