Syn.: Cachrys panax-siculum Ucria, Cachrys pastinacea Lam., Cachrys tomentosa Desf., Magydaris tomentosa (Desf.) W. D. J. Koch ex DC.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Rozšíření: Areál se rozkládá v mediteránní severozápadní části Afriky od Maroka po Tunisko, v evropské části Středozemí roste na Menorce, Sardinii, nejdále na východ zasahuje na Sicílii; ojedinělá lokalita se nachází poblíž města Terracina v italské provincii Lazio. Výskyt na Korsice je nejistý.
Ekologie: Provází kamenité svahy s mediteránní vegetací (garrigue), obvykle poblíž pobřeží. Vystupuje do nadmořské výšky kolem 800 m.
Popis: Statná vytrvalá bylina s přímou, 0,8–2(–2,5) m vysokou, oblou, jemně rýhovanou a jemně chlupatou lodyhou o průměru 1–3 cm u báze. Listy jsou střídavé, v obrysu trojúhelníkovité, peřenosečné až jednoduše zpeřené, přízemní 50–100 cm dlouhé, obvykle se 7 lístky nebo úkrojky; lístky jsou podlouhlé až vejčité, kožovité, tmavozelené, na okraji laločnaté až vroubkované. Květenství je složený okolík s 40–50 paprsky; obal tvoří 10–15 čárkovitě kopinatých listenů 3–6 cm dlouhých, na konci někdy rozeklaných; listenů obalíčku je 8–18, 1,5–2,5 cm dlouhých; korunní lístky jsou obsrdčité, asi 2 mm dlouhé, bílé. Plody jsou podlouhlé, 6,5–9,5 mm dlouhé pýřité dvounažky s 5 oblými žebry.
Poznámka: Rody Magydaris zahrnuje zřejmě jen dva druhy ze západního Středozemí.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).