Syn.: Berberis leschenaultii Wall. ex Wight et Arn., Berberis napaulensis var. leschenaultii (Wall. ex Wight et Arn.) Hook. f. et Thomson, Mahonia acanthifolia Wall. ex G. Don, Mahonia griffithii Takeda, Mahonia leschenaultii (Wall. ex Wight et Arn.) Takeda ex Dunn, Mahonia longlinensis Y. S. Wang et P. G. Xiao, Mahonia manipurensis Takeda, Mahonia napaulensis var. leschenaultii (Wall. ex Wight et Arn.) Fedde, Mahonia nepalensis DC., Mahonia pomensis Ahrendt, Mahonia salweenensis Ahrendt, Mahonia sikkimensis Takeda
Čeleď: Berberidaceae Juss. – dřišťálovité
Rozšíření: Původní je tento keř v jižní Číně (Tibet, Jün-nan, S’-čchuan) a okolních himálajských státech (Nepál, Bhútán, Barma a severovýchodní část Indie – Sikkim, Ásám, Manipur). Byl popsán podle sběru z okolí nepálského hlavního města Káthmándú. Jako okrasný keř se ale pěstuje poměrně hojně v parcích v subtropech téměř celého světa, např. v Austrálii, Indonésii, na Srí Lance, dokonce i v jižní Anglii. K tomuto druhu bývá v současnosti řazen i původem východoindický druh Mahonia acanthifolia, oprávněnost tohoto spojení však nelze podpořit s úplnou jistotou, je možné, že se jedná o odlišný, morfologicky vyhraněný druh.
Ekologie: Vyskytuje se v rozvolněných podhorských vlhkých listnatých lesích s největším podílem dubů a pěnišníků a v jejich lemech, případně je součástí křovinatých porostů na horských svazích až do nadmořské výšky okolo 2900 m. Dává přednost polostínu a kyselé až neutrální těžké jílovité půdě, nicméně dokáže se přizpůsobit i odlišným podmínkám.
Popis: Stálezelený a poměrně dlouhověký keř až malý strom, který dosahuje výšky 1–7 m. Borka je šedohnědá, ve stáří silně zvrásněná. Listy jsou střídavé, nahloučené na vrcholu větví, 17–60 cm dlouhé, lichozpeřené, s 5–12 páry lístků, které jsou podlouhlé až vejčité, nejspodnější lístky dosahují rozměrů 1,3–3,7 × 1,2–2,4 cm, výše položené pak 2–9,5 × 1,5–5 cm, koncový lístek je 6–10 cm dlouhý a 2–3 cm široký, všechny jsou na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, někdy i mělce srdčité, na okraji s 3–10 zuby na každé straně, na vrcholu špičaté, na lícové straně temně zelené, lesklé, na rubu žlutozelené. Květenství tvoří 7–23 cm dlouhé hrozny; listeny květenství jsou podlouhlé až vejčité, až 3,5 cm dlouhé, květní listeny jsou kopinaté, vejčité nebo podlouhlé, 2–6 mm dlouhé, květní stopky dosahují délky 3–9 mm. Květy jsou žluté až tmavě žluté, výrazně vonné, kališní lístky rostou ve třech kruzích, korunní lístky jsou eliptické, 3,6–7 mm dlouhé. Plodem jsou elipsoidní bobule, dosahují velikosti 9 × 12 mm, v plné zralosti jsou modročerné.
Využití: V lidové medicíně se využívá hned několik částí této rostliny. Jedlé, ale nepříliš chutné plody jsou součástí urologických čajů. Látka berberin, přítomná v oddenku a kůře, má prokazatelně antibakteriální účinky. Odvar z kořenů pomáhá při infekčních průjmech včetně úplavice, odvar z rozemleté kůry je oblíbeným a účinným přípravkem při očních infekcích. Je nutno ale myslet na to, že lékořice a veškeré pochutiny z ní připravené (třeba oblíbené bonbóny) ruší účinky berberinu a léčba je pak neúčinná.
Odvarem z rozdrceného stonku a listí lze barvit látky a vlnu na jasně žlutou barvu.
Fotografováno v lednu 2015 (Sri Lanka, Nuwara Eliya).