Syn.: Agaricus coriaceus Lightf., Agaricus oreades Bolton, Agaricus pratensis Huds., Scorteus oreades (Fr.) Earle
Česká jména: špička obecná, špička polní, špička travní
Čeleď: Marasmiaceae Roze ex Kühner – špičkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Vyrůstá od března do října na loukách, pastvinách, na trávnících v sadech a parcích i na okrajích lesů, obvykle ve velkém množství. Objevuje se po deštích většinou v tzv. čarodějných kruzích: podhoubí se kruhovitě rozrůstá, plodnice vyrůstají jen z nejmladšího podhoubí. V mezikruží může být tráva na jaře nápadně brčálově zelená, místy bývají nekrotické zóny. Některé čarodějné kruhy mají průměr několika desítek metrů a jsou staré desítky i stovky let.
Popis: Klobouk má průměr 1,5–5 cm, v mládí je tupě kuželovitý nebo vyklenutý, později až plochý, ve středu s malým hrbolkem. Je hladký, hygrofánní – za vlhka je lesklý, má okrovou až hnědožlutou barvu, za sucha je matný, světle okrový. Má ostrý okraj, u starších plodnic rýhovaný. Lupeny jsou vysoké, řídké, nestejně dlouhé, za vlhka okrové, za sucha světlé, u třeně vykrojené. Třeň je do 10 cm vysoký, do 6 mm tlustý, válcovitý, rovný, velmi pružný. Má světle okrovou barvu, na povrchu je v mládí jemně bíle plstnatý. Dužnina klobouku je tenká, bělavá, lehce chrupavčitá, chuť příjemná, vůně houbová, může být s nádechem po hořkých mandlích, třeň je houževnatý. Výtrusný prach je bělavý, výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé, velikosti 7–10 × 4–5 µm.
Záměny: Je možné jí zaměnit s jinými špičkami rostoucímu na loukách a okrajích lesů: jedlou špičkou chlumní (Marasmius collinus) s hustšími lupeny a bez výrazného hrbolku, jedlou nafialovělou špičkou Wynneovou (Marasmius wynnei) a nejedlou špičkou kožovou (Marasmius lupuletorum), která má černý třeň. Jedovatá strmělka potůčková (Clitocybe rivulosa) roste na podobných místech jako špička obecná, má ale zcela jinou barvu lupenů.
V lesích roste podobná jedlá penízovka dubová (Gymnopus dryophilus), které se říká také „špička dubová“.
Využití: Je jedlá, kloboučky jsou vhodné k jakémukoliv použití. I když je drobná, vyskytuje se obvykle ve větším množství a vyplatí se jí sbírat.
Poznámka: Plodnice za sucha zasychají, po dešti znovu přijímají vodu. Hořkomandlovou vůni způsobuje kyanovodík, který špička obecná v nepatrném množství vylučuje. Ten se odstraní tepelným zpracováním, ale není známa ani otrava způsobená konzumací této houby za syrova.
Fotografováno ve dnech 7. 5. (Česko, Čechy, u Roztok), 18. a 20. 7. 2008 (v Abertamech).