Syn.: Marcetia andicola Naudin, Marcetia cordigera var. andicola (Naudin) Cogn., Marcetia juniperina (Humb. et Bonpl. ex Spreng.) DC., Rhexia juniperina Humb. et Bonpl. ex Spreng., Rhexia taxifolia A. St.-Hil.
Čeleď: Melastomataceae Juss. – odulovité
Marcetia taxifolia
Rozšíření: Druh severu Jižní Ameriky, vyskytuje se ve dvou oddělených arelách. První leží v oblasti andského předhůří severovýchodní Venezuely a v Guyanské vysočině, druhá ve středobrazilském Cerradu a na pobřeží východní Brazílie.
Ekologie: Roste v savaně, v křovinách, na stanovištích kamenitých, skalnatých i písčitých, stoupá až do nadmořské výšky okolo 3000 m.
Marcetia taxifolia
Popis: Keř, 100–300 cm vysoký, bohatě větvený, s větvičkami žláznatě pýřitými. Listy jsou vstřícné, přisedlé, kopinaté, 4–9 mm dlouhé a 2–6 mm široké, na bázi zaokrouhlené nebo i slabě srdčité, na okraji výrazně podvinuté, na vrcholu špičaté, chlupaté. Květy jsou axilární, jednotlivé, 4četné, kalichy jsou žláznatě chlupaté, kališní cípy kopinaté až podlouhle kopinaté; korunní lístky jsou eliptické až úzce vejčité, až 8 mm dlouhé, růžové nebo bělavé; tyčinek je 8. Plodem je tobolka.
Poznámka: Rod Marcetia zahrnuje okolo 30 druhů, všechny se vyskytují na severu Jižní Ameriky, hlavně v Brazílii. Právě tento popisovaný druh má ze všech příslušníků rodu největší areál, jako jediný překračuje hranice Brazílie.
Marcetia taxifolia
Marcetia taxifolia
Marcetia taxifolia
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 24. 1. 2016 (Venezuela, Roraima, při úpatí hory).