Syn.: Hesperis chorastanica Kuntze, Matthiola flavida var. integrifolia (Kom.) O. E. Schulz, Matthiola integrifolia Kom., Matthiola tenera Rech. f.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Druh jižních oblastí Střední Asie, areál se táhne od středního Íránu přes Afghánistán až po severní Pákistán a severoindický Kašmír, zasahuje i do Tádžikistánu, Tibetu a Sin-ťiangu.
Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých svazích, v nadmořských výškách od 900 až do 3900 m. Kvete od června do července.
Popis: Vytrvalá bylina, (10–)15–45(–53) cm vysoká, hustě chlupatá, nikoli však žláznatá. Lodyha je přímá, od báze větvená. Přízemní listy ve zdánlivé růžici, s řapíky 1–5 cm dlouhými a čepelemi vejčitými nebo eliptickými, 2–4,5(–6) cm dlouhými a 0,5–1,8(–2,4) cm širokými, na bázi klínovitými, celokrajnými, zvlněnými nebo chobotnatými až hrubě zubatými, na vrcholu tupými nebo špičatými; lodyžní listy jsou užší, skoro přisedlé. Květenství je řídké, květy jsou čtyřčetné, stopkaté; kališní lístky jsou čárkovité, 8–12 mm dlouhé, chlupaté; korunní lístky nazelenalé, nahnědlé nebo až purpurové, čárkovité, spirálovitě stočené, 0,9–1,4 cm dlouhé, nehetnaté. Plod je šešule 7–11 cm dlouhá a jen 1,8–2,7 mm široká.
Poznámka: Patří do morfologicky poměrně vyhraněného, leč taxonomicky dosti složitého komplexu druhu Matthiola flavida. Tato skupina fial si rozhodně žádá další upřesňující studium. Podstatným znakem odlišujícím druh Matthiola chorassanica od M. flavida jsou údajně svinuté korunní lístky – druhá jmenovaná fiala je má mít ploché, nestočené.
Fotografoval Jindřich Houska, dne 17. 7. 2013 (Indie, Ladakh, Leh, u královského paláce).