MELALEUCA DECUSSATA R. Br. – kajeput křížolistý

Syn.: Melaleuca affinis Regel et Körn., Melaleuca elegans Hornsch., Melaleuca parviflora Rchb., Melaleuca pumila A. Cunn. ex DC., Melaleuca tetragona Lodd. ex Otto, Myrtoleucodendron decussatum (R. Br.) Kuntze
Česká jména: kajaputník křížolistý (Berchtold et Presl 1825), kajaput (Presl 1846), kajeput (Mareček 1997)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité

Melaleuca decussata

Rozšíření: Druh pochází z Jižní Austrálie včetně poloostrova Eyre, zasahuje i na západ australského státu Victoria, zatímco jinde je asi zplanělý.

Ekologie: Stanovištěm jsou křoviny podél vodních toků.

Popis: Stálezelený, hustě větvený keř, dorůstá výšky až 3 m. Listy jsou vstřícné, křižmostojné (na větvičkách 4řadě uspořádané), čárkovité až úzce kopinaté, 4,5–15 mm dlouhé a 0,5–3 mm široké, žlábkovité, na rubu s olejovými žlázkami, celokrajné, na vrcholu hrotité. Květenství jsou klasy vyrůstající v paždí listů na koncích větviček; klasy jsou 2–3 cm dlouhé a až 1,6 cm široké, nesou 6–22 květů, po odkvětu pokračují v dalším růstu; květy jsou růžové až nachové, záhy zesvětlají; kališní lístky jsou nepatrné; korunní lístky jsou volné, 1,8–2,3 mm dlouhé, opadávají při rozkvětu; tyčinky tvoří 5 svazečků po 12–26; semeník je spodní. Plodem jsou dřevnatějící tobolky.

Melaleuca decussata
Melaleuca decussataMelaleuca decussata
Melaleuca decussata

Fotografovala Alena Vydrová, dne 18. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).