Syn.: Aira nutans (L.) Weber, Dalucum nutans (L.) Bubani, Poa nutans (L.) Clairv.
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Melica nutans

Původ: Celá Evropa kromě severní Skandinávie a části jižní Evropy.

Ekologie: U nás se vyskytuje hojně na příhodných lesních stanovištích – v dubohabřinách, bučinách a na pasekách. Kvete v květnu až v červnu.

Popis: Jasně zelená, vytrvalá, řídce trsnatá tráva s dlouhými tenkými plazivými oddenky. Stébla jsou až 60 cm vysoká. Listové plochy jsou drsné, dole často s purpurovým nádechem. Jazýčky jsou hnědé, kratší než 1 mm, ouška chybějí. Čepele jsou až 20 cm dlouhé, nahoře řídce brvité. Květenstvím je lata, až 10 cm dlouhá, jednostranná, většinou obloukovitě převislá. Klásky jsou hnědavé, nicí (odtud jméno). Plevy hnědočervené. Pluchy jsou bez osiny.

Melica nutansMelica nutans

Fotografováno v květnu 2007 (Česko, Čechy, Doupovské hory, Horní Hrad).