Pardubické Polabí, Mělické labiště – přírodní památka

Mělické labiště je odstavené rameno, které vzniklo ve 20. letech 20. století při regulaci řeky Labe u obce Mělice (okres Pardubice). Především na jaře, kdy je vysoký stav vody v Labi, dochází k napouštění ramene, a na opačném konci se pak přebytek vody vrací do řeky. Během léta, kdy je stav nižší, k tomuto napouštění labskou vodou již nedochází. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 na ploše 8,11 ha.

Mělické labiště

Důvodem byla ochrana početné populace (tehdy největší ve východních Čechách) leknínu bělostného (Nymphaea candida), který v té době pokrýval velkou část vodní hladiny. V roce 1982 bylo z této lokality přeneseno 6 rostlin do rybníku Prostřední Houkvice v PR U Houkvice u Týniště nad Orlicí, kde druh roste dodnes. Z Mělického labiště však koncem 80. let 20. století leknín zmizel. Prokazatelně byl zaznamenán ještě v roce 1987, v roce 1990 již zaznamenán nebyl. V roce 2000 zde bylo potvrzeno několik sterilních rostlin. Dnes hladinu ramene pokrývá výhradně stulík žlutý (Nuphar lutea) a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza).

Mělické labiště

Leknín však není jediným druhem, který z ramene zmizel. Ještě v publikaci Chráněná území ČR IV. – Pardubicko z roku 2002, se uvádí výskyt druhů: růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), r. vzplývavý (P. natans), p. světlý (P. lucens), řezan pilolistý (Stratiotes aloides). Dnes zde tyto druhy zde nerostou, a pravděpodobně zde nerostly již v době vydání této knížky. I doprovodná fotografie v knize je jasným důkazem, že velká část vodní plochy je porostlá jen stulíkem.

Mělické labiště

Co je příčinou takové změny vegetace, se můžeme jen dohadovat, příčinou může být stárnutí ramene, spojené se změnou trofie a chemismu vody. I když ve výše citované knize se tvrdí, že biotop je zatím dostatečně stabilizovaný a nevyžaduje žádné zásahy, skutečnost je opačná. Při pohledu na barvu vody ramene je zjevné, že rameno je přerybněné. Podle zarybňovacího plánů je zde vysazován především kapr a také další ryby: amur, šitka, candát, sumec. Pro vodní makrofyta by bylo vhodné nevysazovat amura, omezit kapra a podpořit dravé druhy ryb.
V Labi, jen několik desítek metrů od přírodní památky roste jak voďanka, tak růžkatec ostnitý, či rdest kadeřavý.

Mělické labiště

Z druhů uváděných v publikaci se mi podařilo zde ověřit šťovík vodní (Rumex aquaticus) a dymnivku dutou (Corydalis cava), která na jaře kvetla pod dřevinami na jižním břehu. Bohužel se publikace nezmiňuje o místy masovém výskytu netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera), která roste především při horním konci ramene, ale i na dolním konci a šíří se v břehovým porostech. U dolního konce roste i slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus).

Mělické labiště

Součástí chráněného území je i 5,45 ha velké ochranné pásmo. To tvoří louky různé kvality. Dvě louky navazují na břeh Labe byly zřejmě ještě před 20 lety polemi a je to znát i na jejich vegetaci. Nejzajímavější je louka v severovýchodním cípu ochranného pásma, na jejíž vegetaci je ještě dnes zřejmé, že těmito místy kdysi teklo Labe. Prostředkem louky se ve směru jihozápad–severovýchod táhne pruh vegetace typické pro slatinné polabské louky s několika zajímavými druhy. Těmi je jednak velmi hojná ostřice dvouřadá (Carex disticha), dále ostřice liščí (Carex vulpina), dále ve dvou trsech zaznamenaný výskyt rozrazilu dlouholistého (Veronica maritima) a několik rostlin starčku vodního (Senecio aquaticus). Na této louce se vyskytuje jediný chráněný druh, česnek hranatý (Allium angulosum).
Zajímavý je i pruh vzrostlých stromů (převážně lípy, dub, jasan, jilm vaz) mezi východně položenými loukami, pod kterými je bohaté bylinné patro s druhy jarního aspektu, především velmi hojnou dymnivkou dutou (Corydalis cava), z dalších druhů zde roste pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), pupkovec pomněnkový (Memoremea scorpioides) a podbílek šupinatý (Lathraea squamaria).

Mělické labiště

Fotografováno ve dnech 24. 4. a 2. 9. 2009.