Čeleď: Polygalaceae R. Br. – vítodovité
Monnina parasylvatica
Rozšíření: Pochází ze Střední Ameriky, roste od jižního Mexika přes Guatemalu, Honduras, Nikaraguu a Kostariku až do Panamy.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou křoviny, ale občas se vyskytuje i na okrajích cest nebo na jiných typech narušených míst. Lokality leží v nadmořských výškách 300–1200(–1500) m.
Monnina parasylvatica
Popis: Statná bylina nebo keř 0,5–3 m vysoký; letorosty jsou roztroušeně bělavě chlupaté. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, (6–)7,5–12(–14,5) cm dlouhé a 2,5–6,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé nebo roztroušeně chlupaté. Květenství je většinou rozvětvené, latovité, tvořené 3–10 hrozny, které dorůstají délky 5–15(–17) cm; květy jsou stopkaté; listeny jsou úzce kopinaté, 1,5–4 mm dlouhé; kališní lístky jsou volné, modré, vnější jsou vejčité, 1,5–3,4 mm dlouhé, vnitřní tvoří křídla (3–)3,5–4(–4,5) mm dlouhá; korunu tvoří 3 lístky, z nichž dolní je člunkovitý, 3,5–4,8 mm dlouhý a 2–2,6 mm široký, žlutavý až žlutozelený, 2 postranní jsou nepatrné, srůstají s nitkami tyčinek; 8 tyčinek je nitkami srostlých do 2 bratrstev; semeník je svrchní. Plody jsou podlouhlé, zploštělé tobolky 5,5–7 mm dlouhé a 3–4 mm široké.
Poznámka: Mezi 6–8 druhy rodu Monnina, které rostou ve Střední Americe, mají rostliny M. parasylvatica většinu květenství latovitě rozvětvených; ostatní druhy mají květenství převážně jen jednoduchá, hroznovitá.
Monnina parasylvaticaMonnina parasylvatica
Monnina parasylvatica
Monnina parasylvatica
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 2. 2014 (Kostarika, Arenal).