Syn.: Asaphes nepalensis Spreng., Morina graeca Jaub. et Spach, Morina subinermis Boiss.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité

Morina persica

Rozšíření: Evropská část areálu zahrnuje výrazně stepní části Balkánského poloostrova, vyskytuje se ostrůvkovitě ve východní Albánii, Severní Makedonii, v kontinentální části Řecka (zasahuje i na Peloponés), v jižním Bulharsku a v turecké Thrákii. Větší část areálu leží v Asii, roste v Anatolii, Sýrii, Libanonu, Íránu, Afghánistánu, severním Pákistánu a zasahuje až do indického Ladakhu.

Ekologie: Typickým stanovištěm jsou suché kamenité pastviny; jako trnitou rostlinu tento druh dobytek nespásá, proto je považován za indikátor nadměrně pasených ploch. V Evropě vystupuje až do nadmořské výšky 1900 m.

Morina persica

Popis: Statná vytrvalá bylina vysoká 30–100 cm, s dutou lodyhou. Listy jsou přeslenité, čárkovité až eliptické, 15–20 cm dlouhé a 1–2,5 cm široké, lysé, se srostlou bází, na okraji ostnitě zubaté až peřenosečné. Květenství jsou oddálené mnohokvěté lichopřesleny tvořící klas; listeny jsou vejčité až trojúhelníkovité, 2–4,5 cm dlouhé, někdy na bázi zpeřené, na okraji s ostny až 1 cm dlouhými; každý květ navíc podepírá zvonkovitý, 0,6–1 cm dlouhý „zákrov“ s 2 dlouhými a více krátkými trny; květy jsou 5četné, souměrné; kalich je zvonkovitý, 1–1,5 cm dlouhý, hluboce dvoupyský, s celistvými nebo vykrojenými cípy; koruna je pyskatá, bílá, později růžovějící, 4–5,5 cm dlouhá, se zakřivenou, až 3 cm dlouhou, úzce nálevkovitou, vně chlupatou trubkou, horní pysk je dvoulaločný, dolní trojlaločný, cípy jsou odstálé; fertilní tyčinky jsou 2, dlouhé asi jako koruna, dále jsou přítomna 2 srdčitá staminodia a trojlaločné nektárium; spodní semeník srůstá z 3 plodolistů, je jednopouzdrý, s jediným vajíčkem. Plodem je nažka, na povrchu vrásčitá, na vrcholu šikmo uťatá.

Poznámka: Rod Morina je systematicky značně izolovaný, čemuž nasvědčují i četné změny v jeho taxonomickém zařazení. V minulosti býval řazen do čeledi Dipsacaceae, ale někdy také do samostatné čeledi Morinaceae, v níž různí autoři rozlišovali 1–3 rody. Současní badatelé v této skupině uznávají 12–17 druhů, většina z nich roste ve Střední Asii, v Himálaji a přilehlých oblastech Číny; pouze tento druh zasahuje na západ až na Balkán a považuje se zde za význačný stepní relikt. Evropské populace hodnotí někteří badatelé jako samostatný poddruh subsp. turcica.

Morina persica
Morina persicaMorina persica
Morina persica
Morina persica

Fotografováno ve dnech 20. a 22. 6. 2019 (Severní Makedonie, NP Galičica a Bogoslovec).