Syn.: Guariruma inflexum (Cav.) Cass., Mutisia elegans Phil., Mutisia gracilis Meyen, Mutisia inflexa Cav., Mutisia linearifolia Hook., nom. illeg.
Česká jména: řídeň (Presl 1846), mutizie (Mareček 1997)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Mutisia subulata

Rozšíření: Druh jihozápadu Jižní Ameriky, vyskytuje se v centrální části Chile, areál zasahuje rovněž do sousední argentinské provincie Neuquén.

Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých svazích, v horských údolích, stoupá do nadmořské výšky okolo 2000 m. Kvete od prosince do února.

Mutisia subulata

Popis: Vytrvalá bylina až polokeř s lodyhou popínavou, lysou. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité, 35–70 mm dlouhé a 0,5–1 mm široké, po okraji podvinuté, zakončené jednoduchou úponkou, lysé. Úbory vyrůstají jednotlivě na vrcholu lodyhy na krátkých stopkách; zákrov je válcovitý, 25–30 mm dlouhý, zákrovní listeny jsou seřazeny v 7–8 řadách, vnější jsou vejčité, 5–7 mm dlouhé, zašpičatělé, vnitřní podlouhlé, až 28 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené; jazykovitých květů je zhruba 10(–14), jsou samičí, jejich liguly jsou až 30 mm dlouhé a asi 5 mm široké, červené nebo oranžové, květy terče jsou 2pyské, žluté. Plodem je nažka s bílým chmýrem.

Poznámka: K rodu Mutisia je v současnosti řazeno 65 akceptovaných druhů (POWO 2018), všechny pocházejí z Jižní Ameriky. José Celestino Bruno Mutis y Bosio, na nějž odkazuje rodové jméno, byl španělským botanikem.

Mutisia subulata
Mutisia subulata
Mutisia subulata

Fotografoval Mário Duchoň, dne 12. 2. 2019 (Chile, údolí Río Maule, Valle de los Cóndores).