Syn.: Agaricus zephirus Fr.
Čeleď: Mycenaceae Roze – helmovkovité
Mycena zephirus
Rozšíření a ekologie: Vyrůstá velmi hojně v září až listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách v jehličnatých a smíšených lesích pod borovicemi, jedlemi a jalovci.
Popis: Klobouk má průměr 1–4 cm, v mládí je široce kuželovitý, později až plochý a zvlněný, někdy se středovým hrbolkem. Povrch klobouku je hladký, prosvítavě rýhovaný, má bělavou, šedobéžovou až nahnědlou barvu, někdy s růžovým nádechem, uprostřed je tmavší až tmavohnědý, ve stáří je červenohnědě skvrnitý. Lupeny jsou vystoupavé, připojené, až zoubkem sbíhající na třeň, v mládí mají bílou barvu, později béžovou až nahnědlou, ve stáří s červenohnědými skvrnami. Třeň je vysoký 3–7 cm, 2–4 mm tlustý, válcovitý, rýhovaný, ojíněný, má nahoře bělavou až šedavou barvu se stříbřitým leskem, dole je šedě nafialovělý, ve stáří tmavší. Vůně je slabě ředkvová. Výtrusy jsou podlouhlé až válcovité, 8,8–12,2 × 5,5–6 µm velké.
Mycena zephirusMycena zephirus
Mycena zephirus
Záměny: Je dosti typická barvou klobouku, stříbřitým leskem třeně a červenohnědými skvrnami u starších plodnic. Tvarově podobná helmovka mléčná (Mycena galopus) má klobouk v odstínech šedi a roní bílé mléko.
Využití: Je nejedlá.
Poznámka: Bývá napadána houbášem hnědým (Spinellus fusiger).
Mycena zephirus
Mycena zephirus
Fotografováno ve dnech 11., 14. a 26. 10. 2008 (u Roztok).