Hradecké Polabí, Na Plachtě – přírodní památka

Na jihovýchodním okraji Hradce Králové se nachází poměrně rozsáhlé chráněné území, které je tvořeno třemi na sebe navazujícími přírodními památkami Na Plachtě 1, Na Plachtě 2 a Na Plachtě 3. První dvě území byla vyhlášena v roce 1998 v rozmezí dvou měsíců. PP Na Plachtě 3 bylo vyhlášeno v roce 2012. Celková rozloha chráněného území je 56,0989 ha. Částečně se překrývá s evropsky významnou lokalitou Na Plachtě, která má rozlohu 39,1417 ha a byla vyhlášena pro ochranu čolka velkého, modráska očkovaného a vážky jasnoskvrnné.

Na Plachtě

Chráněné území tvoří mozaika všesovišť, píščin, luk, remízků, tůněk a dvou rybníků. Díky pestrosti stanovišť zde roste a žije velké množství druhů. Z lokality je uváděno asi 720 taxonů cévnatých rostlin, 69 druhů mechorostů, 107 druhů hub a 2350 druhů živočichů. Zajímavostí je, že v nadmořské výšce 235–249 m se zde vyskytují vedle teplomilných druhů i chladnomilnější druhy. Z rostlin je to sítina kostrbatá (Juncus squarrosus).
Veřejnosti je území známo především díky netradičnímu způsobu managementu. Od roku 1897 sloužilo území dnešní přírodní památky Na Plachtě 2 jako vojenské cvičiště, jehož povrch byl neustále narušován. V letech 1918–39 zde bylo i polní letiště. V roce 2009 však armáda svou činnost v této lokalitě ukončila. Pravidelně narušované písčiny začaly rychle zarůstat, a proto byla pro management území opět povolána také těžká vojenská technika.

Na Plachtě

V centrální části dnes najdeme různě velké tůně a louže, které vznikly krátce po 2. světové válce těžbou písku. Tyto vodní plochy podléhají rychlým změnám v podobě zazemňování, zarůstáním a vysýcháním. Vyskytuje se zde řada vodních a mokřadních druhů rostlin. V tůních je poměrně častá bublinatka obecná (Utricularia australis), vzácnější je bublinatka menší (Utricularia minor), růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum) a parožnatky (Charophyceae). Litorál tvoří běžnější druhy sítin, ostřic, dále rákosu, skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris) či orobinců. Zrašelinělá místa jsou místem výskytu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Na vlhkých místech v okolí tůní roste pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris). Tůňky jsou samozřejmě důležitým místem rozmnožování obojživelníků, V blízkosti jedné tůně byla postavena jižně exponovaná zídka pro plazy.
Na tůně navazuje území písčin, vřesovišť, krátkostébelných trávníků a bezkolencových luk. Na jihozápadním okraji území se nacházejí rybníky Jáma a Plachta, které doprovází mokřadní vegetace a olšiny. Severně od rybníka Jáma se nachází menší bezkolencová louka, na které roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a také hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).

Na Plachtě

Slatinná loučka za rybníkem je zajímavá vyskytem bahenních pampelišek (Taraxacum sect. Palustria).Vyskytují se zde i vzácné druhy motýlů, především dva druhy modrásků, jejichž housenky využívají jako živnou rostlinu toten krvavý (Sanguisorba officinalis).
Na vřesovištích jsou dominantní keříčky vřesu (Calluna vulgaris), místy roste trávnička obecná (Armeria vulgaris), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), vzácně i bělolist nejmenší (Filago minima), ale i běžnější kručinka barvířská (Genista tinctoria), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), hvozdík kartouzek (D. carthusianorum). Vzácně zde roste i hvozdík pyšný (D. superbus).

Na Plachtě

Na rozježděných písčitých cestách na kontaktu s vřesovišti a tůňkami se objevují efemerní druhy rostlin. Na vlhkých písčinách zde rostla plavůňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata), která již nebyla delší dobu ověřena. V roce 2012 zde byl objeven kriticky ohrožený stozrník lnovitý (Radiola linoides). Větší či menší louže jsou místy výskytu kriticky ohrožených vodních korýšů, listoroha letního a žábronožky letní.

Na Plachtě

Působením přírodních a antropogenních vlivů vznikla na poměrně malé ploše pestrá mozaika odlišných společenstev. Její další existence se neobejde bez obhospodařování. Louka z rybníka Jáma je pravidelně jednou ročně sečena, odstraňovány jsou náletové dřeviny, v posledních letech byly vykáceny i vzrostlé stromy v místě výskytu vegetace bezkolencových luk. Ty jsou koseny s ponecháváním nedosečků, anebo spásany ovcemi a kozami. Na vřesovišti bylo zkoušeno zimní vypalování. Mělké tůně a louže jsou pravidelně obnovovány rozjížděním těžkou vojenskou technikou.
Na závěr je třeba zdůraznit, že lokalita Na Plachtě je velmi cennou zoologickou lokalitou.

Na Plachtě

Fotografováno 12. 9. 2013.