Syn.: Atropa physalodes L., Nicandra physaloides (L.) P. Gaertn., Physalodes physalodes (L.) Britt.
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité
Nicandra physalodes
Rozšíření: Původní v Peru, Brazílii, Chile, zplanělý v USA, dále v oblasti od Mexika až do Argentiny, v Evropě, Makaronésii a Indii. U nás dříve pěstován jako léčivka i pro okrasu, dnes spíše vzácně, zřídka zplaňuje.
Ekologie: V Jižní Americe na pohyblivých svazích ve vyšších nadmořských výškách (až do 2500 m n. m.), i jako plevel v kulturách. U nás na rudealizovaných místech, často u kompostů, znám i jako obtížný polní plevel. Kvete od července až do října.
Nicandra physalodes
Popis: Jednoletá rostlina vysoká až 130 cm. Lodyhy někdy chlupaté, jindy lysé, bohatě se větví. Listy řapíkaté, celistvé, vejčité až eliptické, nepravidelně hrubě zubaté, chobotnatě laločnaté nebo peřenosečné, lysé. Kalich pohárkovitý. Koruna 2–3 cm velká, zvonkovitě nálevkovitá, modrá, uvnitř bílá, na bázi korunních lístků bývají tmavé modré skvrny. Plodem kulovitá bobule s velkým množstvím drobných semen. Bobule je vysychavá, ukrytá ve zvětšeném kalichu.
Záměny: V roce 2007 byl ze severního Peru popsán nový, velmi podobný druh Nicandra john-tyleriana. Od N. physalodes se liší nejvíce tvarem zvětšeného kalichu.
Využití: Dříve využíván v léčitelství, sloužil jako diuretikum a při léčení močového písku. Obsahuje alkaloid příbuzný hyoscyaminu nebo atropinu. Rostlina má repelentní účinky, proto bývá vysazována do skleníku. Suché plody se využívají v suché vazbě.
Poznámka: V anglosaských zemích je pro tuto rostlinu používáno označení Apple of Peru podle podobnosti plodů s plody Physalis philadelphica. V Peru používají označení tomatito silvestre del Perú (rajčátko lesní), důvod je stejný, podobnost s jedlými plody místního Physalis peruvianum.
Nicandra physalodesNicandra physalodes
Nicandra physalodesNicandra physalodes
Fotografováno v létě 2009 (Chrudim, zplanělé).