NOPALEA COCHENILLIFERA (L.) Salm-Dyck – nopál

Syn.: Cactus cochenillifer L., Opuntia cochinellifera (L.) Mill.
Česká jména: nopál sklimený (Presl 1846)
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Nopalea cochenillifera
Rozšíření: Druh zřejmě pochází ze střední části Mexika; v kultuře se rozšířil do celé Střední Ameriky včetně Antil, ale i mimo Nový svět.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou především sezónně suché křovinaté stráně; v oblastech druhotného výskytu často roste v živých plotech, na opuštěných polích a na pastvinách, v druhotných křovinách. Lokality leží spíše v nižších nadmořských výškách, nanejvýš do 1500 m.
Nopalea cochenillifera
Popis: Statný vytrvalý keřovitý stonkový sukulent, dorůstá výšky 2–4 m; stonkové články jsou obkopinaté, až 50 cm dlouhé, zelené. V areolách na ploše článků jsou četné glochidie, trny zpravidla chybějí; listy jsou velmi drobné, šídlovité a brzy opadávají. Květy vyrůstají při vrcholech článků, jsou asi 5 cm dlouhé; vnější okvětní lístky jsou dužnaté, široce vejčité, sytě červené; vnitřní okvětní lístky jsou podobné vnějším, poněkud delší, přímé; tyčinek je mnoho, vyčnívají z květu; semeník je spodní, téměř kulovitý, asi 2 cm dlouhý, čnělka je poněkud delší než tyčinky, nese bliznu rozeklanou do 6–7 laloků. Plodem je bobule asi 5 cm dlouhá, ve zralosti sytě červená; semena jsou tvrdá, asi 5 mm dlouhá.
Využití: Tento druh kaktusu je hlavní živnou rostlinou pro červce nopálového (Dactylopius coccus). Samičky tohoto červce obsahují v těle až 10 % intenzivního přírodního barviva, zvaného košenila, jinak též karmín nebo karmazín. Sušená těla těchto červců se rozvaří a barvivo vysráží síranem hlinitoamonným; není zdraví škodlivé a používá se zejména v potravinářství (tradiční je např. přibarvování campari) a v kosmetice, např. při výrobě rtěnek. Používá se rovněž jako barvivo v mikroskopii. Červci se na těchto kaktusech pěstovali už v předkolumbovských dobách, po dobytí Aztécké říše se prostřednictvím Španělů barvivo dostalo do Evropy a bylo velmi ceněno. Rozkvět plantážního pěstování nopálů spadá do 18. a 19. století, pěstování se postupně rozšířilo i na ostrovy v Karibském moři a dokonce i na Kanárské ostrovy. Přírodní barvivo je ale drahé, dnes se většinou nahrazuje syntetickým karmínem. Rostlina má navíc využití v lidovém léčitelství, především jako účinný prostředek na snižování množství cukru a tuku v krvi.
Poznámka: Pro pěstování červce se používaly i další příbuzné druhy kaktusů, zejména Opuntia atropes, Opuntia ficus-indica, Opuntia hyptiacantha, Opuntia jaliscana, Opuntia pilifera a Opuntia tomentosa. Druh Nopalea cochenillifera má v kultuře tu výhodu, že je prakticky beztrnný.
Nopalea cochenillifera
Nopalea cochenillifera
Nopalea cochenillifera
Nopalea cochenillifera
Fotografovali Vít Grulich, dne 18. 2. 2009 (Kostarika, Naranjo) a Jindřiška Vančurová, dne 27. 2. 2015 (Belize, Dangriga).