Syn.: Fagus glauca Phil., Nothofagus megalocarpa Reiche
Čeleď: Nothofagaceae Kuprian. – pabukovité

Nothofagus glauca

Rozšíření: Pochází z jihozápadu Jižní Ameriky, nevelký areál se rozkládá ve střední části Chile v regionech O’Higgins, Maule a Bío Bío.

Ekologie: Dominanta lesní vegetace v území s mírnými zimami a letními přísušky, často i na strmějších svazích. Lokality leží v nadmořské výšce 100–1100 m. Ve vegetaci se často potkává s druhy Lithraea caustica, Cryptocarya alba, Gevuina avellana, Citronella mucronata a dalšími.

Nothofagus glauca

Popis: Opadavý jednodomý strom, dorůstá výšky až 25(–30) m, kmen je rovný, válcovitý, může mít až 2 m v průměru; borka je šedá, rozbrázděná; letorosty jsou krátce pýřité. Listy jsou střídavé; řapík je 2–7 mm dlouhý; čepel je vejčitá až kopinatá, 5–9 cm dlouhá a asi 2 cm široká, matná, na líci i rubu drsně papilnatá a žláznatá, na rubu nasivělá, obvykle s 7–9 páry postranních žilek, na bázi symetrická, mělce srdčitá, na okraji často zvlněná a nepravidelně pilovitá, na vrcholu tupě špičatá. Samčí květy jsou obvykle jednotlivé, s nepravidelně laločnatým okvětím, nesou 30–50 tyčinek. Samičí květy tvoří rovněž 3květé vidlany obklopené 4laločnou číškou s úzkými cípy, vnější květy jsou 3četné, centrální je obvykle stavěný podle čísla 2, okvětní lístky jsou redukované, semeník je spodní. Plody jsou trojice oranžových oříšků 1,2–2 cm dlouhých.

Využití: Dřevo tohoto pabuku se cení v nábytkářství; používá se také k otopu.

Ohrožení a ochrana: Podle Červeného seznamu IUCN je tento druh hodnocen jako zranitelný; důvodem je nadměrná exploatace, ale také ztráta stanovišť. Na vykácených místech je často nahrazován plantážemi nepůvodních dřevin Pinus radiata a Eucalyptus globulus.

Nothofagus glauca
Nothofagus glauca
Nothofagus glauca
Nothofagus glauca
Nothofagus glauca
Nothofagus glauca

Fotografoval Mário Duchoň, dne 12. 2. 2019 (Chile, údolí Río Maule).