NOTOCERAS BICORNE (Aiton) Amo

Syn.: Diceratium prostratum Lag., Erysimum bicorne Aiton, Notoceras canariense R. Br., Notoceras hispanicum DC.
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Notoceras bicorne
Rozšíření: Areál druhu se táhne od Kanárských ostrovů a jihovýchodu Pyrenejského poloostrova přes saharskou i mediteránní severní Afriku do jihozápadní Asie, na východě zasahuje až do Íránu a Pákistánu.
Ekologie: Roste na suchých až pouštních stanovištích, na suchých pastvinách, kamenitých a skalnatých svazích, nevyhýbá se ani ruderálním stanovištím, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2400 m. Kvete od března do června.
Notoceras bicorne
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou obvykle poléhavou až vystoupavou, 10–25(–30) cm dlouhou, od báze větvenou, přitiskle chlupatou. Listy jsou přisedlé nebo jen kratičce řapíkaté, čárkovité až obkopinaté, 10–50 mm dlouhé a 2–10 mm široké, celokrajné. Květenství je hroznovité, 15–30květé; kališní lístky jsou vejčité, 1,5–2 mm dlouhé; korunní lístky jsou kopisťovité, stejně dlouhé jako kališní lístky nebo o málo delší, běložluté až žluté; tyčinek je 6, jsou až 2 mm dlouhé, čnělka je krátká. Plodem je šešule, 4–8 mm dlouhá a 1,5–2 mm široká, chlupatá, na vrcholu se 2 růžky.
Poznámka: Rod Notoceras je monotypický, zahrnuje jen tento jediný druh.
Notoceras bicorne
Notoceras bicorne
Fotografovala Věra Svobodová, dne 20. 5. 2018 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, pohoří Teno).