Milí čtenáři,
tento nový seriál neberte, prosím, moc vážně. To jen tak žertujeme, hrajeme si. Všichni víme, že botanika – stejně jako každá věda – má jasně daný předmět svého výzkumu, ale i metody, má i nezpochybnitelné výstupy v praxi… Prostě je perfektní! Ostatně o bádáních současné botaniky pojednala třeba i naše nedávná výstava s jasným názvem O čem je současná botanika.
Na tomto místě jen tak namátkově vybíráme historky z dřívějších časů, abychom vám ukázali, o čem kdysi botanika třeba i mohla být, ale z nejrůznějších příčin už o tom není. Třeba to nakonec bude občas i zajímavý pohled na rostliny z úplně jiné strany.
Začněme historií básnickou:
Dovedete si představit současného básníka bušícího do dveří Botanického ústavu Akademie věd České republiky a žadonícího o setkání s někým, kdo tam vytváří českou botanickou terminologii či nomenklaturu? Jo, o tomhle už současná botanika opravdu není:
Ján Kollár: Paměti z mladších let života. Botanika. Květomilenství. Příroda. 1863.