Syn.: Becium affine (Hochst. ex Benth.) Chiov., Becium choanum P. A. Duvign. et Plancke, Becium grandiflorum var. obovatum (E. Mey. ex Benth.) Sebald, Becium modestum (Briq.) G. Taylor, Becium neumannii (Gürke ex Engl.) Cufod., Becium obovatum (E. Mey. ex Benth.) N. E. Br., Becium pumilum (Gürke) Chiov., Becium schweinfurthii (Briq.) N. E. Br. ex Broun et Massey, Becium ternatum G. Taylor, Ocimum affine Hochst. ex Benth., Ocimum descampsii Briq., Ocimum elskensii Robyns et Lebrun, Ocimum heckmannianum Gürke, Ocimum hians Benth., Ocimum huillense Hiern, Ocimum menyhartii Gürke, Ocimum mildbraedii Perkins, Ocimum modestum Briq., Ocimum neumannii Gürke ex Engl., Ocimum odontopetalum C. H. Wright, Ocimum pumilum Gürke, Ocimum ringoetii De Wild., Ocimum roseoviolaceum Gürke, Ocimum schweinfurthii Briq., Ocimum striatum Hochst., Ocimum stuhlmannii Gürke, Ocimum usaramense Gürke, Orthosiphon kirkii Baker, Orthosiphon oblongifolius Lanza
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Ocimum obovatum
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem rozkládajícím se v subsaharské Africe, vyskytuje se v tropické západní i východní Africe, v Ghaně, Togu, Beninu a Kamerunu, ale také v pásu od Etiopie přes Ugandu a Keňu, Tanzanii, Zambii a Angolu až po Mosambik, Svazijsko a jihoafrickou provincii KwaZulu-Natal, bývá uváděn i z Madagaskaru. Druh je poměrně variabilní, v areálu jsou rozlišovány čtyři vnitrodruhové taxony (kromě nominátního poddruhu jsou to ještě Ocimum obovatum subsp. cordatum, O. o. subsp. crystallinum, O. o. var. galpinii).
Ekologie: Roste na otevřených travnatých stanovištích, vykvétá od září do ledna, obvykle po ohni – je to typický pyrofyt.
Ocimum obovatum
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou, vystoupavou až přímou, 30–45 cm dlouhou, větvenou, chlupatou a listy vstřícnými, řapíkatými, v obrysu poměrně variabilními, v zásadě obvejčitými, 10–25 mm dlouhými a 5–14 mm širokými, někdy však i úzce eliptickými či široce vejčitými, na bázi klínovitými, po okraji drobně pilovitě zubatými, na vrcholu špičatými nebo tupými, chlupatými, na rubu na žilkách žláznatě chlupatými. Květy jsou uspořádány v lichopřeslenech; listeny jsou drobné, čárkovité; kalich je 2pyský, asi 3 mm dlouhý, v době plodu až 8 mm dlouhý, po okraji červeně naběhlý, brvitý, koruna je 10–12 mm dlouhá, dvoupyská, buď bílá až nafialovělá, anebo bílá s fialovými žilkami na horním pysku; tyčinky jsou 4, z koruny vyniklé, čnělka je 2klaná, rovněž vyniklá. Plody jsou tvrdky.
Využití: I tento druh bazalky je používán v tradiční medicíně.
Ocimum obovatum
Ocimum obovatum
Ocimum obovatum
Ocimum obovatum
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 7. 9. 2018 (Svazijsko, Malolotja Nature Reserve).