Syn.: Ophrys bertolonii subsp. bertoloniiformis (O. Danesch et E. Danesch) H. Sund., Ophrys bertolonii var. bertoloniiformis (O. Danesch et E. Danesch) Balayer, Ophrys pseudobertolonii subsp. bertoloniiformis (O. Danesch et E. Danesch) H. Baumann et Künkele
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Endemit jihovýchodní Itálie, bývá uváděn z Apulie i Basilicaty, avšak nezřídka je představován výhradně jako endemit poloostrova Gargano.
Ekologie: Roste v křovinaté středozemní vegetaci (garrigue), na kamenitých stráních a pastvinách, v olivových hájích, obvykle na vápenci, stoupá až do nadmořské výšky okolo 850 m. Kvete od března do května.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, v době květu 15–30 cm dlouhou. Listy přízemní růžice jsou vejčité. Květenství je terminální hrozen, květy vyrůstají po 2–5(–6); vnější okvětní lístky jsou široce kopinaté, 9–14 mm dlouhé, nazelenalé až zelené, méně často bělavé nebo narůžovělé; vnitřní okvětní lístky jsou podlouhle trojúhelníkovité, 6–11 mm dlouhé, zelené, vzácněji nahnědlé nebo narůžovělé; pysk je skoro okrouhlý, 10–14,5 mm dlouhý, chlupatý, bez hrbolků, štítovité zrcátko je namodralé, poměrně velké, přívěsek je drobný, zelený. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Všechny vstavačovité – tedy i tento druh – jsou chráněny mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Poznámka: Někdy bývá klasifikován jako poddruh tořiče Bertolonova (Ophrys bertolonii), od kterého se odlišuje především zelenými vnějšími okvětními lístky a tvarem pysku.
Fotografováno dne 19. 4. 2008 (Itálie, Apulie, Gargano, Mattinata).