Syn.: Arachnites lutea (Cav.) Tod., Ophrys insectifera var. lutea Gouan, Ophrys glabra Pers., Ophrys vespifera Brot.
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Mediteránní druh vyskytující se v oblasti táhnoucí se od Portugalska a Maroka přes jižní Francii a Itálii až po řecké ostrovy v Egejském moři.
Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, v lemech křovin a lesů, garrigue, a to až do nadmořské výšky okolo 1800 m. Kvete od března do května.
Popis: Vytrvalá bylina, 10–40 cm vysoká, s lodyhou přímou a listy vyrůstajícími v přízemní růžici, které jsou kopinaté až eliptické. Květenství je terminální 2–8(–10)květé, vnější okvětní lístky jsou nazelenalé, střední lístek je přilbovitě skloněný, vnitřní okvětní lístky jsou kratší, nažloutlé, pysk je 14–18 mm dlouhý, v obrysu obvejčitý, 3laločný, slabě kolenatě vypouklý do dvou zaoblených hřbetů, kresba je nahnědlá s rovnoběžnými namodralými eliptickými znaky, na okraji se žlutým a lysým lemem. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Tento druh tořiče je zařazen k taxonům, které jsou chráněny mezinárodní úmluvou CITES.
Poznámka: Druh je značně variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti rostlin, velikosti, tvaru a barvě pysku. Podle těchto znaků se rozlišuje několik poddruhů:
– nominátní poddruh se vyskytuje v celém areálu rozšíření druhu, jeho květy dosahují velikosti 14–18 mm, lem pysku žlutý;
– O. l. subsp. phryganae (Devillers-Tersch. et Devillers) Melki, má menší květy (8–13 mm), pysk na kresbě krátce a hustě chlupatý, vyskytuje se ve východním Středozemí (po Itálii a Korsiku);
– O. l. subsp. minor (Guss.) O. Danesch et E. Danesch [syn. O. l. subsp. murbeckii (Fleischm.) Soó, Ophrys sicula Tineo] se odlišuje od nominátního poddruhu také menšími květy, okraj pysku je žlutý, na středním laloku pysku se objevuje obrácené písmeno V v barvě centrální kresby pysku, vyskytuje se v centrálním a východním Středozemí;
– O. l. subsp. galilaea (H. Fleischm. et Bornm.) Soó, má květy také menší než nominátní poddruh, roste na Blízkém východě a v Turecku;
– O. l. subsp. melena Renz, jeho pysk je téměř zcela tmavý, vyskytuje se na jihu Balkánského poloostrova, na jihu Itálie a Kypru.
Částí literatury jsou tyto poddruhy hodnoceny jako samostatné druhy. Na přírodních lokalitách můžeme ještě navíc sledovat bohaté zastoupení nejrůznějších přechodových forem těchto poddruhů (druhů).
Fotografovali Ladislav Hoskovec, ve dnech 19. a 22. 4. 2008 (Itálie, Gargano, Mattinata a Valle Carbonara); Jindřiška Vančurová, dne 29. 4. 2011 (Španělsko, Andalusie, Serrania de Ronda).