Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Ourisia pygmaea

Rozšíření: Druh jihozápadu Jižní Ameriky, vyskytuje se na středochilsko-argentinském pomezí, na západě argentinských provincií Neuquén, Río Negro a Chubut, rovněž v přilehlých regionech Chile.

Ekologie: Roste na vlhkých skalách, ve skalních štěrbinách, často při okraji vodních toků, objevuje se už v horní zóně pabukových lesů, častější je však až v nadmořských výškách zhruba od 1400 až do 2500 m. Kvete od prosince do března.

Ourisia pygmaea

Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem a lodyhou jen krátkou, 14–40 mm dlouhou, plazivou, lysou. Listy jsou vstřícné, řapík je 1,5–6,4 mm dlouhý, lysý, čepel je vejčitá až široce vejčitá, 2–5,3 mm dlouhá a 1,5–4,8 mm široká, lysá nebo řídce chlupatá. Květy vyrůstají jednotlivě na krátkých stopkách z úžlabí listů, jsou 9–11 mm dlouhé; kalich je zvonkovitý, 3,2–4,2 mm dlouhý, často nachově naběhlý, jeho cípy jsou kopinaté; koruna je souměrná, bílá až bledě nafialovělá, s 5 obsrdčitými cípy, které jsou 3–5 mm dlouhé; tyčinky jsou 4. Plodem je tobolka, až 2,7 mm dlouhá, lysá.

Poznámka: V rámci rodu patří k druhům menším, nikoli však nejmenším. Ještě podstatně drobnější jsou severo- a středoandská Ourisia muscosa nebo jihopatagonská Ourisia fuegiana.

Ourisia pygmaea
Ourisia pygmaea
Ourisia pygmaea

Fotografoval Mário Duchoň, dne 4. 2. 2019 (Chile, Reg. de Los Lagos, Cerro Arcoiris, Valle de Cochamó).