Syn.: Bonarota rotundifolia Caruel, Veronica bonarota L., Wulfenia bonarota Sm.
Česká jména: rozrazilec Buonarotův (Nauman 1946)
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Paederota bonarota
Rozšíření: Endemit jižní části Východních Alp – vyskytuje se v horských masivech od Dolomit přes Taury až do Julských Alp.
Ekologie: Roste ve štěrbinách vápencových skal, od podhůří až do alpínského stupně, do výšky 2600 m n. m. Kvete od června do srpna.
Paederota bonarota
Popis: Vytrvalá bylina, 5–15(–20) cm vysoká, trsnatá. Lodyhy jsou poléhavé až vystoupavé, často převislé, jednoduché, chlupaté; listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, široce vejčité, po každé straně s méně než 9 zuby. Květenství je terminální, hroznovité, 2–4 cm dlouhé; květy jsou 8–13 mm dlouhé, kalich 5cípý, koruna modrá až tmavofialová, 2pyská, horní pysk přímý, nedělený, spodní pysk 3laločný; tyčinky jsou většinou z koruny vyniklé. Plodem je tobolka.
Záměny: Další alpský druh rozrazilce Paederota lutea má květy žluté, jeho listy jsou větší, na každé straně s více než 10 zuby.
Využití: V kultuře se objevuje poměrně zřídka, občas se pěstuje se jako skalnička.
Ohrožení a ochrana: V Itálii je rostlinou zákonem chráněnou, je zařazena i do Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin Rakouska.
Paederota bonarota
Paederota bonarota
Fotografováno dne 19. 6. 2005 (Itálie, Dolomity, Passo di Falzarego).