Čeleď: Pandanaceae R. Br. – pandánovité
Pandanus kanehirae
Rozšíření: Endemit Mikronésie, vyskytuje se pouze na Palau na ostrově Babeldaob.
Ekologie: Charakteristický druh tropických stálezelených mokřadních lesů v rozsáhlých depresích nebo podél vodních toků, často i na místech ovlivněných brakickou vodou a ve společnosti dřevin z formace mangrove, např. Bruguiera gymnorhiza, Rhizophora apiculata a Nypa fruticans.
Pandanus kanehirae
Popis: Statný dvoudomý stálezelený, obvykle chudě větvený strom, dorůstá výšky až 20 m. Listy jsou spirálovitě uspořádané na koncích větví, 150–160 cm dlouhé, u báze až 10 cm široké, zelené, kožovité, na okraji a podobně na rubu na střední žilce s drobnými, tenkými, krátkými, kupředu směřujícími ostny, na vrcholu špičaté. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. Samičí květenství tvoří hrozen 4–6 elipsoidních šištic asi 50 cm dlouhý; šištice jsou dlouhé asi 10 cm a široké kolem 7 cm. Za plodu se mění na souplodí nestejně velkých, nestejně tvarovaných, brázditých skupin splývajících zelenohnědých peckovic, které jsou asi 3,5 cm dlouhé, pod vrcholem asi 3 cm široké, jejich konec je hranatý, dosti plochý.
Poznámka: Na Palau roste asi osm druhů pandánů, z nichž jen dva svým areálem souostroví přesahují. Oba zdejší neendemické druhy (Pandanus tectorius a Pandanus dubius) mají souplodí jednotlivá, s nápadně velkými peckovicemi, zatímco souplodí ostatních – endemických – druhů skládá hrozny. Většina pandánů na Palau má svérázné stanovištní nároky – P. kanehirae je z nich nejvlhkomilnější.
Ryōzō Kanehira (1882–1948), na jehož počest byl druh pojmenován, byl významný japonský botanik, autor první Flóry Mikronésie.
Pandanus kanehirae
Pandanus kanehirae
Pandanus kanehirae
Fotografováno dne 28. 1. 2018 (Palau, Ngchesar, bažiny podél dolního toku řeky Ngardorch).