Papio cynocephalus (Linnaeus, 1766); pavián babuin

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Primates, Cercopithecidae
Syn.: Simia cynocephalus Linnaeus, 1766
Česká jména: pavián babuin
Anglická jména: Yellow baboon

Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin

Rozšíření: Druh tropické východní Afriky, jehož areál se táhne se od jihovýchodu Etiopie, přes jižní Somálsko, jihovýchodní Keňu, Tanzanii a východní část Zambie do Malawi a odtud na sever Mosambiku. Na tomto území jsou rozlišovány dva poddruhy. Nominátní poddruh se vyskytuje ve střední a jižní části areálu, včetně Zambie východně od řeky Luangwy, Malawi, severního Mosambiku a většiny Tanzanie. Poddruh Papio cynocephalus subsp. ibeanus žije v jihovýchodní Etiopii, jižním Somálsku a v pobřežní části Keni.

Způsob života: Obývá křovinaté savany, stepi, galeriové a suché lesy typu miombo, v blízkosti vody. Nebojí se pronikat k lidským obydlím, kde nachází potravu.
Je všežravý. Živí se semeny, lusky kapinic, albízií, mopanu, trávami, listy, pupeny, výhonky a houbami. Pojídá také ještěrky, ptáky, včetně jejich vajec, a malé savce. V krajině často vyhledává stromy Acacia xanthophloea a Acacia tortilis, které mu poskytují nejen potravu, ale zároveň úkryt ke spaní.
Je společenský, žije ve skupině o 20–50(–150) jedincích, která zahrnuje samce, dospělé samice, mladistvé a kojence. Vztahy uvnitř tlupy se podřizují dominantním jedincům obou pohlaví. Samice zůstávají ve skupině, ve které se narodily, samci odcházejí z tlupy po čtvrtém roce. Členové spolu cestují, hledají potravu a spí. Putování je organizované a závisí na dostupnosti vhodného místa na spaní (na stromech nebo skalách), které musí dosáhnout před soumrakem. Velkou část dne tráví na zemi a pohybují se po všech čtyřech končetinách. Mezi sebou se dorozumívají gesty, postojem těla, zvukovými signály a hmatem.
Interval mezi porody je přibližně 21 až 27 měsíců, liší se geograficky, podle věku samice a hierarchie ve skupině. Po 175–181 dnech březosti rodí samice jednoho potomka o průměrné hmotnosti 850 g. Většinu rodičovského péče vykonává samice. Mládě kojí, pečuje o něj a učí ho dovednostem. Výše postavená samice bývá ve výchově tolerantnější než samice s nižším postavením. K odstavení mláděte dochází přibližně ve 12 měsících, když začne jíst pevnou stravu a začne samo chodit.
Samice pohlavně dospívá v 5–6 roce, samec ve 4–7 letech. V přírodě se dožívá přibližně 25 let. Mezi přirozené predátory patří zejména lvi (Panthera leo), leopardi (Panthera pardus), gepardi (Acinonyx jubatus).

Popis: Opice z čeledi kočkodanovitých, která dosahuje délky 50–114 cm, ocas měří 46–71 cm a je klenutý, není zlomený jako u paviána čakmy (Papio ursinus). Větší samec váží okolo 23–26 kg a menší samice jen 11–12 kg. Barva srsti je žlutošedohnědá, chlupy na končetinách jsou stejně zbarvené. Obě pohlaví jsou bez výrazné hřívy, na hlavě a krku jsou chomáčky podlouhlých chlupů. Velké špičáky jsou u samců, zuby samic jsou mnohem menší. Holá kůže na obličeji je u obou pohlaví černá. Čenich je protáhlejší a kulatý. Holá plocha zádě je mnohem menší než u ostatních druhů.

Poznámka: Konžsko-angolsko-zambijský druh Papio kindae byl dříve považován za poddruh zde představovaného druhu, byl označován jako Papio cynocephalus subsp. kindae. Nyní je široce uznáván jako samostatný druh, protože je dostatečně morfologicky, geneticky i behaviorálně odlišný od paviánů ostatních.

Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin
Papio cynocephalus, pavián babuin

Fotografováno dne 10. 10. 2021 (Mosambik, provincie Sofala, Parque Nacional da Gorongosa).