Ralsko-bezdězská tabule si dávno vydobyla znamenitou pověst mezi českými přírodovědci, především ovšem botaniky. Údolí říčky Bělá je již drahně let spojováno s výskytem vzácné popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), k jejíž ochraně bylo v potoční nivě vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Stranou zájmu se ocitly boční svahy a vedlejší rokle a ojedinělé hlasy bijící na poplach byly dlouho oslyšeny. Nakonec, když odbíjelo dvanáct, byla na části cenných ploch vyhlášena územní ochrana, nejprve EVL, později i přírodní památka Paterovské stráně. Tomu napomohlo mapování biotopů v rámci projektu NATURA 2000, které zde vymezilo několik typů vzácných biotopů, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, a rovněž výskyt koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), který byl zařazen na seznam druhů požívajících ochranu závaznými unijními předpisy. Smutné ale je, že okolí Bělé jaksi uniklo z dosahu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Celkově území památky není v dobrém stavu, mizí pochopitelně především nejcennější druhy.
Paterovské stráně
Chráněné území přírodní památky je tvořeno třemi samostatnými částmi na obou březích Bělé, nedaleko železniční stanice Bělá pod Bezdězem (okres Mladá Boleslav). Celková výměra chráněného území činí něco přes 30 ha, nadmořská výška se pohybuje kolem 250 m n. m., přírodní památka tu byla vyhlášena v roce 2017, předmětem ochrany jsou suché trávníky a lesostepní bory. Převážná část území je porostlá lesy, méně jsou zastoupeny výslunné stráně, paseky a lesní světliny. Geologickým podkladem jsou zde pískovce – větším dílem kyselé, ale místy, zejména na terénních zlomech, vystupují na povrch lavice pískovců s vápnitým tmelem. Na změnu geologických poměrů rostliny umí perfektně reagovat: na vápnitých pískovcích se téměř úplně vymění druhová skladba, byť vůdčí lesní dřevinou je zde sosna (Pinus sylvestris) – na pískovci kyselém i vápnitém. V bylinném podrostu se kvalita pískovce pozná okamžitě, už podle nápadné změny druhové pestrosti.
Paterovské stráně
Mimořádně zajímavý je výskyt hned několika taxonů konikleců a jejich kříženců. Ke kriticky ohroženým jsou počítány již zmíněný koniklec otevřený a dále koniklec jarní (Pulsatilla vernalis), zde v nížinné varietě (P. v. var. vernalis), která se u nás ocitla na samé hranici vyhynutí. Vyskytuje se zde též silně ohrožený koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), včetně zdejší rovněž kriticky ohrožené světlekvěté variety (P. p. var. albida). Všechny zdejší koniklece v posledních letech z ne zcela jasných příčin silně ustoupily.
Paterovské stráně
V kontrastu k suchým borům a výslunným stráním byl velkou zvláštností výskyt některých relativně vlhkomilných druhů, která ještě donedávna rostly na dnech roklin. Jde zejména o přesličku různobarvou (Equisetum variegatum), toliji bahenní (Parnassia palustris) a kohátku kalíškatou (Tofieldia calyculata), což se jeví, vzhledem k všudypřítomnému suchopáru, jako stěží uvěřitelné. Z těchto druhů je přinejmenším kohátka již asi definitivně ztracena, i když stále ještě jsou mezi námi pamětníci, co ji zde viděli.
Paterovské stráně
Nepřekvapí hojný vyskyt sosny (Pinus sylvestris), k zajímavějším dřevinám patří dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a především jalovec obecný (Juniperus communis). Žel, vyskytují se i nepůvodní druhy, jako je dub červený (Quercus rubra) nebo modřín opadavý (Larix decidua). V podrostu borů rostou běžné druhy jako je borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), zajímavý je ovšem výskyt pěchavy vápnomilné (Sesleria caerulea). Na světlých stanovištích rostou např. pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), ostřice jarní (Carex caryophyllea), violka rolní (Viola arvensis), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), vítod chocholatý (Polygala comosa), čičorka pestrá (Securigera varia), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) aj.
Paterovské stráně
Ze vzácnějších druhů zde rostou smldník jelení (Peucedanum cervaria), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice nízká (Carex humilis), mochna písečná (Potentilla arenaria), kakost krvavý (Geranium sanguineum), svízel sivý (Galium glaucum), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), mochna bílá (Potentilla alba), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), violka písečná (Viola rupestris).
Paterovské stráně
K silně ohroženým se řadí ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) nebo plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia). Seznam uváděných druhů je skutečně působivý, jmenujme třeba hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), sasanku lesní (Anemone sylvestris), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), hvězdnici zlatovlásek (Galatella linosyris), silenku ušnici (Silene otites), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a mnohé další. Je však otázka, zda všechny uváděné druhy rostou v okolí Bělé pod Bezdězem dosud. Jako zajímavost lze zmínit pěkně rostlý šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata), chráněný jako památný strom, zajímavá je i samotná Bělá pod Bezdězem se zámkem, městskou památkovou zónou a pravým staročeským loktem.
Paterovské stráně
Fotografováno dne 21. 4. 2018.