Syn.: Calorezia prenanthoides (Less.) Panero, Perezia brachylepis Phil.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Perezia prenanthoides

Rozšíření: Pochází z jižního cípu Jižní Ameriky, byl zjištěn v Argentině v provinciích Neuquén, Rio Negro a Chubut, v Chile v regionech Santiago, O’Higgins, Maule, Bío Bío a Araucania.

Ekologie: Typický druh okrajů a podrostu lesů s dominantními pabuky (Nothofagus), také roste na pobřeží jezer. Lokality leží v nadmořské výšce 1200–2000 m.

Perezia prenanthoides

Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky 15–85 cm; lodyhy jsou lysé nebo řídce žláznatě chlupaté. Dolní listy tvoří přízemní růžici, jsou řapíkaté, lyrovitě peřenosečné, v obrysu obkopinaté, 12–40 cm dlouhé a 4–13 cm široké, lysé, úkrojky jsou zubaté až laločnaté, koncový úkrojek je tupě špičatý; lodyžní listy jsou přisedlé, s ouškatě objímavou bází, nejvyšší jsou drobné. Květenstvím je chocholík 3–25 úborů, výjimečně je úbor jediný; zákrov je 0,6–1,8 cm dlouhý a 1–2 cm široký, listeny jsou 3–4řadé, čárkovité až čárkovitě kopinaté, špičaté, na okraji blanité, vnější mohou být zubaté; květů bývá 25–40, jsou oboupohlavné, pyskaté, modré, růžové nebo světle fialové, okrajové mají trubku 7–10 mm dlouhou a vnější pysk 7–10 mm dlouhý. Nažky jsou na vrcholu uťaté, chlupaté; chmýr je 1–1,8 cm dlouhý, plavý až narůžovělý.

Poznámka: Perezia patří nejtypičtějším rodům hvězdnicovitým v Jižní Americe, je do něj řazeno druhů 33 (POWO 2019) až 36 (The Plant List 2013); taxonomie na druhové úrovni dosud nebyla ukončena. Jednotlivé druhy se vyskytují od Kolumbie a jižní Brazílie až po špičku kontinentu a na Falklandách, nejvíce jich roste v temperátních částech Argentiny a Chile.

Perezia prenanthoides
Perezia prenanthoides
Perezia prenanthoides
Perezia prenanthoides
Perezia prenanthoides

Fotografoval Mário Duchoň, dne 27. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Nahuel Huapi, údolí Río Frías).