Syn.: Lippia asperifolia Rchb., Lippia dulcis Trevir., Phyla dulcis (Trevir.) Moldenke, Zappania scaberrima Juss. ex Pers.
Čeleď: Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
Rozšíření: Areál se rozkládá převážně ve Střední Americe, na jih od Mexika, zasahuje na sever Jižní Ameriky do Kolumbie. Také se vyskytuje na ostrovech v Karibském moři.
Ekologie: Roste ve stálezelených i poloopadavých lesích i na druhotných stanovištích, vystupuje až do nadmořské výšky 1700 m.
Popis: Vytrvalá, na bázi poněkud dřevnatějící bylina s plazivými nebo poléhavými, řidčeji přímými stonky, v mládí chlupatými, později olysávajícími. Listy jsou vstřícné, vejčité nebo kopinaté, 1,5–7 cm dlouhé a 1–4 cm široké, na líci s přitisklými jednoduchými chlupy, na rubu hustě pýřité, na bázi náhle zúžené, většinou v horních 3/4 vroubkované, na vrcholu špičaté; řapík je 0,8–1,2 cm dlouhý. Klasovitá nebo strboulovitá květenství vyrůstají jednotlivě v paždí listů na stopkách 2–5 cm dlouhých, jsou 0,4–1 cm dlouhá, za plodu se prodlužují; listeny jsou vejčité až kopinaté, 3–4 mm dlouhé; květy jsou 4četné; kalich je asi 1 mm dlouhý, s hustými kratičkými chlupy; koruna je řepicovitá, bílá, s trubkou asi 3 mm dlouhou a nestejnými cípy; tyčinky jsou 4; blizna je dvoulaločná. Plodem jsou 2 drobné tvrdky.
Poznámka: Rostlinu používali Aztékové jako přírodní sladidlo; sladkou chuť způsobuje seskviterpen hernandulcin, jenž dostal jméno podle španělského lékaře Francisca Hernándeze de Toledo (1517–87), který byl v letech 1570–77 účastníkem první vědecké expedice do Nového světa a jejímž cílem bylo seznámit se s tamními léčivými rostlinami. Hernández se s touto rostlinou seznámil v Mexiku a popsal její účinky.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 2. 2015 (Belize, Orange Walk).