Syn.: Physaria didymocarpa var. newberryi (A. Gray) M. E. Jones
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Rozšíření: Madreanský endemit, roste v jihozápadní části USA – na severu Arizony, jihu Nevady a Utahu a na severozápadě Nového Mexika. Na malém území v Novém Mexiku roste poddruh Physaria newberryi subsp. yesicola, od nominátního poddruhu se liší především delšími čnělkami.
Ekologie: Roste v porostech řídkých křovin a lesů s převahou borovice a jalovce, v nadmořské výšce 800–2400 m. Kvete v dubnu až červnu.
Popis: Vytrvalá někdy trsnatá bylina. Z báze vyrůstá několik nevětvených lodyh, vystoupavých až přímých, 5–10 cm dlouhých; celá rostlina je hustě stříbřitě pýřitá. Bazální listy jsou vzpřímené až vystoupavé, řapík štíhlý; čepel obkopinatá až obvejčitá, 3–8 cm dlouhá, na bázi se zužuje k řapíku, na vrcholu špičatá až tupá, s okraji vykrajovanými nebo řídce zubatými; lodyžní listy mají čepel čárkovitě obkopinatou až obkopinatou, 1–2 cm dlouhou, celokrajnou. Květenství jsou husté hrozny 2,5–8,5(–10) cm dlouhé. Květy jsou čtyřčetné, na stopkách 5–11(–15) mm dlouhých, přímých, tuhých, odstávajících téměř v pravém úhlu, kališní lístky kopinaté, 6–8,5 mm dlouhé, žlutozelené, vakovité; korunní lístky nehetnaté až úzce obkopinaté, 7–10 (–12) mm dlouhé. Plodem je šešulka, 6–16 mm dlouhá a 8–12 mm široká, nafouklá.
Poznámka: Rod Physaria zahrnuje asi 106 druhů, které se vyskytují v Severní Americe, na jihu Jižní Ameriky (Argentina, Bolívie) a v severovýchodní Asii. Řada druhů si je dosti podobná, spolehlivě je lze rozlišit především podle plodů.
Fotografováno dne 29. 8. 2014 (USA, Utah, Arches).