Syn.: Pistacia mutica Fisch. et C. A. Mey., Terebinthus atlanticus (Desf.) Dum. Cours.
Česká jména: řečík atlasský (Presl 1846)
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité
Rozšíření: Areál druhu je velmi rozsáhlý, ale spíše nesouvislý: táhne se od Makaronésie (Kanárské ostrovy) přes severní Afriku od Maroka po Tunisko, roste i v Libyi a v Egyptě. V Evropě je znám pouze z Řecka a řeckých ostrovů a izolovaně i z Krymu; v Asii se vyskytuje na Kypru, v Turecku, Sýrii, Libanonu a v Izraeli, zasahuje do oblasti Kavkazu (Gruzie, Arménie), roste i v Íránu, Afghánistánu, Pákistánu a dosahuje až do severozápadní Indie.
Ekologie: Suché křovinaté okraje lesních porostů, podél komunikací, křoviny na mezích a terasách. Odedávna pěstovaný druh; dnes nelze jednoznačně odlišit území primárního a sekundárního výskytu.
Popis: Opadavý dvoudomý stromek vysoký až 7 m, s hustou korunou. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s 2–5 jařmy; řapík je úzce křídlatý; lístky jsou vejčité až kopinaté, 2,5–8 cm dlouhé a 0,8–2,2 cm široké, shora tmavozelené, na spodní straně světlejší; lysé, jen na okraji drobně brvité, celokrajné, na vrcholu tupé. Květenství je latnaté; květy jsou bezobalné, podepřené 1–3 listeny a 2–7 listenci; samčí květy mají 4–5 tyčinek, samičí květy svrchní semeník a krátkou trojklanou bliznu. Plody jsou jednosemenné, poněkud nesouměrné kulovité peckovice dlouhé 5–8 mm.
Využití: O užitku, který tento druh řečíku přináší, se zmiňuje J. S. Presl (1846) takto: Z kmenu a větví prýští se pryskyřice rusá, chuti a zápachu kořenných dosti příjemných, ježto ztuhši na vzduchu podobá se mastyksu. Maurové ji v jeseni a zimě sbírají, hél jmenují a jako mastyks žvýkají, aby upevnili zuby a nabyli příjemného dechu. Ovoce tum zvané, nakyslé jedí rozmačkané je s datlemi.
Fotografovali Vít Grulich, dne 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya); Naďa Gutzerová, dne 13. 3. 2012 (Kanárské ostrovy, Fuerteventura, Corralejo).