PISTACIA TEREBINTHUS L. – řečík / pistácia

Syn.: Lentiscus vulgaris Garsault, nom. inval., Pistacia terebinthina St.-Lag., Terebinthus vulgaris Dum. Cours.
Česká jména: terebinth (Hájek 1562), terpentynový strom (Veleslavín 1598), řečík terebint (Presl 1846)
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité

Pistacia terebinthus

Rozšíření: Roste ve Středozemí od Maroka a Portugalska až po Sýrii, Libanon a Izrael, zasahuje i do Bulharska a na Krym.

Ekologie: Kamenité a skalnaté křovinaté svahy, macchie, porosty mediteránních borovic, vystupuje od hladiny moře až do nadmořských výšek 1500 m.

Pistacia terebinthus

Popis: Opadavý keř vysoký 2–3 m, řidčeji stromek dorůstající výšky až 6 m. Listy jsou sudozpeřené nebo lichozpeřené, s (1–)2–4(–6) jařmy; lístky vejčité až kopinaté, 3–7(–8) cm dlouhé a 1,8–3(–4) cm široké, shora tmavozelené, na rubu světlejší, na vrcholu tupé, špičaté až zašpičatělé, vždy s krátkým nasazeným hrotem; koncový lístek, pokud je přítomen, není širší než ostatní, ale často je redukovaný; listové vřeteno nekřídlaté. Květenství je latnaté; květy jsou jednopohlavné, bezobalné, podepřené 1–3 listeny a 2–7 listenci; samčí květy tvoří 4–5 tyčinek, samičí květy mají svrchní semeník a trojklanou bliznu. Plody jsu kulovité nebo široce obvejcovité, 5–6 mm dlouhé a 4–6 mm široké, zelenavé až červenohnědé.

Poznámka: V jihovýchodní části areálu (od jihozápadu Turecka po Izrael a na Kypru) někteří badatelé odlišují samostatný poddruh Pistacia terebinthus subsp. palaestina (Boiss.) Engler; k němu se snad vztahují vyobrazené rostliny. Hlavním znakem by měl být častější výskyt sudozpeřených listů; pokud jsou listy lichozpeřené, pak je často koncový lístek menší nebo dokonce redukovaný jen na hrot. V Turecku a na Kypru byly zjištěny i rostliny s přechodnými znaky.

Pistacia terebinthus
Pistacia terebinthusPistacia terebinthus

Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, ve dnech 14. a 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya: kaňon Göynük a údolí Gökdere).