Syn.: Lentiscus vera (L.) Kuntze, Pistacia badghysi K. P. Popov, Pistacia macrophylla Pers., Pistacia narbonensis L., Pistacia nigricans Crantz, Pistacia officinarum Aiton, Pistacia reticulata Willd., Pistacia trifolia L., Pistacia variifolia Salisb.
Česká jména: řečík pistaciový (Presl 1846), pistácie pravá (Valíček 1989)
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité

Pistacia vera

Rozšíření: Starobylá kulturní rostlina, původní pravděpodobně na Blízkém východě a ve Střední Asii, v oblasti od Íránu po Kyrgyzstán a Kazachstán. Druh byl pěstován už starověkými mezopotámskými kulturami, v antice ve Středozemí byl obecně známý. Dnes je řada kulturních odrůd pěstována v oblastech se středomořským klimatem, mimo Středozemí a Přední a Střední Asie např. v Kalifornii.

Ekologie: Převážně horské oblasti, suché slunné kamenité stráně, dřevina odolná k suchu (i roční srážky 200–400 mm), přizpůsobená klimatu s výraznými sezónními rozdíly, nenáročná na půdní podmínky, toleruje i zasolení, nesnáší jen půdy mokré, kyselé nebo s přebytkem dusíku. Dožívá se až několika set let.

Popis: Dvoudomý, někdy (u kultivarů) i jednodomý opadavý keř nebo menší strom, 6–10 m vysoký, s rozkladitou korunou a světle šedou a hladkou borkou, hluboce kořenící. Listy jsou lichozpeřené, se 3–9 lístky, které jsou vejčité až skoro okrouhlé, 5,5–9(–10) cm dlouhé a 3–6,5 cm široké, kožovité, celokrajné. Květy se objevují často ještě před vyrašením listů, jsou bezobalné, červenavé až purpurové, samčí s 5 tyčinkami v hustých hroznech, samičí s trojklanou čnělkou v řidších hroznech. Plodem je elipsoidní, až 3 cm dlouhá peckovice, na vrcholu zašpičatělá.

Využití: Pěstuje se především pro semena, která se pojídají čerstvá, sušená a pražená, využívají se i do pečiva, zmrzlin apod. Semeno obsahuje kolem 20 % bílkovin, 40–60 % tuků a 15–20 % cukrů, je bohaté na vitamíny i stopové prvky, nemá ale dlouhou trvanlivost, rychle žlukne a může být – podobně jako jiné olejnaté „oříšky“ – napadáno plísněmi, produkujícími prudce jedovaté a karcinogenní aflatoxiny. Ze semen se dá tlačit i výborný jedlý olej sladké chuti. Podobně jako z dalších druhů tohoto rodu lze i z tohoto stromu těžit mastix, využívaný jako lepidlo, lak, tmel, v lékařství, potravinách atd. Poskytuje i kvalitní dřevo.
Množí se výsevem nebo odkopky, štěpují se už jednoleté semenáče, plodí pak ve 3–4 letech, semenáče až kolem osmého roku; z jednoho samičího stromu se sklízí až kolem 50 kg plodů, hojná sklizeň je zpravidla jen každý druhý rok. Pěstuje se obvykle 6–12 samičích na jeden strom samčí. Celosvětová sklizeň pistácií je kolem 1,1 miliónu tun, asi polovinu z toho produkuje Írán.

Pistacia vera
Pistacia vera
Pistacia vera

Fotografováno v roce 2019 (Řecko, Chalkidiki, Olynthos).