Česká jména: slizoplod (Presl 1846)
Čeleď: Pittosporaceae R. Br. – slizoplodovité
Pittosporum undulatum
Rozšíření: Pochází z jižní a východní Austrálie, kde se jeho areál táhne od jihu Queenslandu až do Victorie. Zplaněl v dalších částech Austrálie, na některých pacifických ostrovech (např. na Havaji, na Norfolku a na ostrovech Juana Fernándeze), v tropické Americe (např. v Mexiku, na ostrovech v Karibiku a v jižní Brazílii) a na Azorských ostrovech.
Ekologie: V domovině roste ve vlhkých (deštných) lesích a ve vlhčích porostech sklerofylních dřevin. Velmi rychle rostoucí dřevina, kolonizuje spáleniště a jiná narušená místa v lesích.
Pittosporum undulatum
Popis: Stálezelený, obvykle dvoudomý strom dorůstající výšky 4–15(–25) m. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, kopinaté, 6–17 cm dlouhé a 2–5 cm široké, v mládí jemně chlupaté, později olysalé, na bázi klínovité, na okraji nápadně zvlněné, na vrcholu špičaté. Květenství je koncové, 1–2,5 cm dlouhé; květní stopky jsou 0,2–1,4 cm dlouhé; květy jsou jednopohlavné, 5četné; kalich je 0,5–1 cm dlouhý; koruna je zvonkovitá, bílá, v samčích květech 1,2–1,8 cm dlouhá, v samičích 1,2–1,4 cm dlouhá; tyčinek je v samčích květech 5, v samičích jsou přítomna staminodia; semeník je svrchní, v samčích květech poněkud zakrnělý, v samičích zřetelný. Plod je obvejcovitá tobolka asi 1 cm dlouhá, ve zralosti oranžová, otvírá se dvěma chlopněmi; semena jsou lepkavá.
Využití: Na Azorských ostrovech byl původně vysazován do větrolamů, chránících plantáže citrusů před větrem. Dnes zde patří k nejvýznamnějším (a nejnebezpečnějším) invazním druhům, nyní je dominantou lesních porostů v nižších nadmořských výškách.
Pittosporum undulatum
Pittosporum undulatum
Pittosporum undulatum
Pittosporum undulatum
Fotografovala Věra Svobodová, ve dnech 20. a 23. 8. 2018 (Portugalsko, Azorské ostrovy, ostrov São Miguel, údolí říčky Rio do Faial da Terra a ostrov Terceira, pobřeží).