Syn.: Plantago barbata var. uncialis (Decne. ex Barnéoud) Wedd., Plantago coelorhiza E. L. Morris et Macl., Plantago oxyphylla Speg., Plantago uncialis Decne., Plantago uncialis Decne. ex Barn., Plantago uniflora Phil., Plantago uniglumis var. oxyphylla (Speg.) Pilg.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité

Plantago uniglumis

Rozšíření: Druh jižní části Jižní Ameriky, vyskytuje se v jihoargentinské provincii Santa Cruz a v přiléhajícím jihochilském regionu Magallanes, bývá uváděn i ze středochilsko-argentinského pomezí (San Juan, Mendoza, Neuquén, Chubut a sousední regiony Chile).

Ekologie: Roste na horských svazích a pláních, v jihopatagonské stepi, v nadmořských výškách od 200 až do 3200 m. Kvete od prosince do ledna.

Plantago uniglumis

Popis: Vytrvalá bylina vytvářející kobercovité porosty, s kořenem dlouhým, větveným. Lodyha je jen krátká, nanejvýše 18 cm dlouhá, větvená. Listy jsou střídavé, vyrůstají v růžicích po 8–40, jsou 11–36 mm dlouhé a 1–3 mm široké, přitiskle chlupaté, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, špička je průhledná. Květy vyrůstají jednotlivě na stvolech 5–50 mm dlouhých, chlupatých; listeny jsou vejčité, 2–4 mm dlouhé, špičaté nebo zašpičatělé, na vrcholu průhledné; kališní lístky jsou eliptické, 2–4 mm dlouhé, na vrcholu průhledné; korunní trubka je lysá, cípy jsou 1–2 mm dlouhé. Plodem je elipsoidní tobolka.

Záměny: V nižších polohách nejjižnější části Patagonie a na Ohňové zemi se vyskytuje poněkud podobný druh Plantago correae. Listy tohoto druhu jsou o něco delší, jejich špička je rovněž zašpičatělá a průhledná, avšak špičky listenů a kališních lístků jsou neprůhledné.
Už o trochu méně podobným patagonským jitrocelem je dosti polymorfní druh Plantago barbata, jehož listy jsou na vrcholu vždy zelené, neprůhledné.

Plantago uniglumis
Plantago uniglumis

Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Los Glaciares, svahy vrchu Loma del Pliegue Tumbado, El Chaltén).