PLUMERIA PUDICA Jacq. – plumerie

Syn.: Plumeria caracasana J. R. Johnst., Plumeria cochleata S. F. Blake
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité

Plumeria pudica

Rozšíření: Těžiště areálu leží na severu Kolumbie a Venezuely, přesahuje i do Panamy a na Malé Antily.

Ekologie: Součást křovin v pahorkatinách nad mořem, vystupuje do nadmořské výšky 200 m.

Popis: Stálezelený keř nebo stromek, dorůstá výšky 2–12(–20) m; větvičky jsou oblé nebo tupě hranaté, s typickými jizvami po opadlých listech. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, řapík je jen 0,5–1 cm dlouhý, čepel je obvejčitá až obkopinatá, 12–30 cm dlouhá a 8–14 cm široká, na líci lysá, na rubu krátce chlupatá až olysalá, na bázi klínovitá, celokrajná, zejména v mládí před vrcholem často břichatě rozšířená, na vrcholu špičatá nebo zašpičatělá. Vrcholičnaté květenství tvoří 20–50 květů; květní stopky jsou 8–12 mm dlouhé; kališní cípy jsou uťaté, jen 1,5–2 mm dlouhé; koruna je nálevkovitá, bílá, v ústí často se žlutou skvrnou, korunní trubka je 1,5–2,5 cm dlouhá, cípy jsou obvejčité, 2,5–3,5 cm dlouhé, levotočivé; tyčinek je 5, přirostlých pod polovinou korunní trubky; gyneceum tvoří 2 srostlé plodolisty. Plody jsou dvojice měchýřků 15–20 cm dlouhých a 1–1,5 cm širokých; stlačená semena jsou lemována blanitým křídlem.

Využití: Pro nápadné vonné květy je občas pěstována jako okrasná dřevina.

Plumeria pudica
Plumeria pudica
Plumeria pudica
Plumeria pudica
Plumeria pudica

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Palermo, v kultuře v botanické zahradě).