Syn.: Plumeria acuminata Aiton, Plumeria acutifolia Poiret
Česká jména: poblaňák červený (Presl 1846), plumerie (Mareček 1999)
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité

Plumeria rubra

Rozšíření: Původem ze Střední Ameriky, z oblasti od Mexika po Panamu. Naturalizován v mnoha tropických oblastech světa, především v jihovýchodní Asii a na tichomořských ostrovech. Jako výrazně dekorativní dřevina bývá také pěstován v mnoha subtropických oblastech světa.

Ekologie: Ve své domovině roste v suchých lesích a na lávových polích. Kvete od června do září.

Popis: Opadavý strom, až 10 m vysoký, pravidelně větvený. Listy jsou nahloučené na konci větví, podlouhle kopinaté, až 40 cm dlouhé, kožovité, lysé. Květy vyrůstají v latách na konci větví, jsou výrazně vonné, voskovité, až 8 cm široké, korunní trubka je úzká, korunní lístky červené, růžové nebo nažloutlé, v ústí trubky obvykle žluté. Plodem je měchýřek.

Využití: Okrasná dřevina, často vysazovaná v zahradách a parcích subtropických i tropických oblastí. V klimatických podmínkách střední Evropy je nutná v zimních měsících náležitá ochrana ve sklenících; lze ji úspěšně množit řízkováním.
V jihovýchodní Asii se používají květy této dřeviny jako ochrana před duchy a démony, v malajské tradiční kultuře je výrazná vůně těchto květů chápána jako atribut „vampýřích žen“. Jsou také častou ozdobou buddhistických chrámů, symbolizují nesmrtelnost. Na některých ostrovech v Pacifiku (např. Havajské ostrovy a Tonga) se květy rostliny splétají do věnců, havajské ženy jimi také prezentují svůj rodinný stav.

Poznámka: Rod byl pojmenován po botanikovi Charlesovi Plumierovi.

Plumeria rubra
Plumeria rubra
Plumeria rubra
Plumeria rubra
Plumeria rubra

Fotografováno dne 3. 7. 2005 (Portugalsko, Madeira, Funchal).