Čeleď: Polygalaceae R. Br. – vítodovité
Polygala venulosa
Rozšíření: Východomediteránní druh, vyskytuje se v kontinentální části Řecka, na ostrovech v Egejském moři, v jihozápadním Turecku a na Kypru.
Ekologie: Roste v suché fryganě, ve světlých borových lesích a na skalnatých svazích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1300 m. Kvete od března do května.
Polygala venulosa
Popis: Vytrvalá bylina s několika lodyhami, které jsou poléhavé až vystoupavé, 5–30 cm dlouhé. Listy jsou střídavé, dolní listy jsou kopisťovité až obkopinaté, celokrajné, horní jen úzce eliptické, špičaté. Květenstvím je terminální hrozen; listeny jsou opadavé, asi 2 mm dlouhé, delší než květní stopky; kališní lístky jsou nestejné, 2 vnitřní lístky (křídla) jsou výrazně větší než 3 vnější, vnitřní kališní lístky jsou eliptické až kopinaté, 7,5–9,5 mm dlouhé a 2,5–3,5 mm široké, bílé nebo nafialovělé se zelenými žilkami, lysé; koruna svou délkou vnitřní kališní lístky zřetelně přesahuje, je namodralá až nafialovělá. Plodem je tobolka.
Polygala venulosa
Polygala venulosa
Fotografováno ve dnech 8. a 10. 4. 2017 (Řecko, Kréta, Óros Thryptís a okolí Magoulas).