POLYGALA VIRGATA Thunb. – vítod / horčinka

Syn.: Polygala cernua Thunb., Polygala genistoides Poir., Polygala ligularis Spreng. ex Eckl. et Zeyh., Polygala macra E. Mey., Polygala peduncularis Eckl. et Zeyh., Polygala simplex Burch. ex DC., Polygala spartioides Burch. ex Eckl. et Zeyh., Psychanthus speciosus Spach
Čeleď: Polygalaceae Hoffmanns. et Link – vítodovité

Polygala virgata

Rozšíření: Druh je původní v tropické východní a jižní Africe – od Tanzanie a Zairu až po Jihoafrickou republiku. Byl zavlečen i na Madagaskar, Réunion, do Austrálie a na Nový Zéland.

Ekologie: Roste v křovinatých stráních, na okrajích lesů, při březích vodních toků, v nadmořské výšce od 250 až do 1800 m. Kvete často přerušovaně v průběhu celého roku.

Polygala virgata

Popis: Je to štíhlý keř nebo malý strom, vysoký 1,5–3 m, jediný přímý hlavní kmínek je v horní třetině rozvětvený do tenkých výhonů směřujících vzhůru. Listy vyrůstají na mladších větvičkách, jsou střídavé, celokrajné, dlouhé 2–9 cm, úzce kopinaté až úzce eliptické, zašpičatělé, se zúženou bází a krátkými řapíky. Květy v koncových hroznech dlouhých až 20 cm, mají asi 2 cm v průměru, jsou nápadně purpurově růžové, křídla obvejčitá s tmavší žilnatinou. Plodem je tobolka asi 1 cm dlouhá, semena jsou drobná, černá, oválná, krátce pýřitá.

Využití: V příhodných klimatických podmínkách se pěstuje jako ozdobně kvetoucí keř.

Polygala virgata
Polygala virgata
Polygala virgata

Fotografováno od 15. do 17. 11. 2010 (Réunion, Cirque de Salazie, Cirque de Mafate).