Syn.: Boletus ramosissimus Scop., Boletus ramosus Vahl, Boletus umbellatus Pers., Cerioporus umbellatus (Pers.) Quél., Cladodendron umbellatum (Pers.) Lázaro Ibiza, Cladomeris umbellata (Pers.) Quél., Dendropolyporus umbellatus (Pers.) Jülich, Fungus ramosissimus (Scop.) Paulet, Grifola ramosissima (Scop.) Murrill, Grifola umbellata (Pers. ex Fr.) Pilát, Merisma umbellatum (Pers.) Gillet, Pocillaria umbellata (Pers.) Kuntze, Poicillaria umbellata (Pers.) Kuntze, Polypilus ramosissimus (Scop.) Bondartsev et Singer, Polypilus umbellatus (Pers.) P. Karst., Polyporus chuling Shirai, Polyporus ramosissimus (Scop.) Schroe.
Česká jména: trsnatec oříš (Pilát 1942), choroš oříš (Holec et Beran 2006, Holec et al. 2012)
Slovenská jména: trúdnik klobučkatý (Marhold et Hindák 1998, Hagara 2014)
Čeleď: Polyporaceae Fr. ex Corda – chorošovité
Polyporus umbellatus
Rozšíření: Holarkticky rozšířený druh s centrem rozšíření v mírném pásmu. Roste v Severní Americe, v Evropě až po Kavkaz a jižní Skandinávii, na Sibiři i ve východní Asii. U nás je rozšířen zejména v Polabí a Pojizeří (okolí Mladé Boleslavi), v jižních Čechách, na Moravě např. ve Ždánickém lese, v Litovelském Pomoraví a v Bílých Karpatech. Na Slovensku se vyskytuje nepříliš hojně od Malých Karpat až po Poloniny, na východním Slovensku je relativně hojnější.
Ekologie: Saproparazitický druh. Vyskytuje se vzácně v teplých listnatých lesích nebo i mimo les na hrázích rybníků od pahorkatin až do podhůří, zejména na prosluněných svažitých stanovištích pod duby, habry, buky, někdy i pod břízami, javory, lískami a jinými listnáči, přednostně na kyselých hlinitých nebo písčitých půdách. Plodnice rostou ve skupinách u báze kmenů a na kořenech stromů, někdy i poměrně daleko od hostitelských stromů, dlouhodobě na stejných místech. Plodnice tvoří v nejteplejších měsících roku od konce května do září.
Polyporus umbellatus
Popis: Plodnice hustě trsnaté, 5–50 cm v průměru, vyrůstají z podzemní černohnědě zbarvené hlízy amorfního tvaru (sklerocia), třeň bílý, na bázi až 5 cm tlustý, mnohonásobně rozvětvený, každá větvička ukončená malým kruhovitým kloboučkem (1,5–4 cm), kloboučky tenké, ploché až mírně vmáčklé, se středovým třeněm, smetanově bílé, krémové, okrové, světle hnědé až šedohnědé, na povrchu paprsčitě vláknité nebo jemně šupinaté. Rourky na spodní straně kloboučků bílé, jen 2 mm dlouhé, dlouze sbíhavé na třeň, póry drobné (do 1 mm), v mládí okrouhlé a bílé, postupně mnohoúhelníkovité a získávají šedohnědý odstín. Dužnina bílá, masitá, později vláknitá a tuhá, s příjemnou oříškovou chutí a slabou vůní po fenyklu nebo kopru. Výtrusný prach je bílý, výtrusy hladké, válcovité nebo elipsoidního tvaru, velikost výtrusů 7–10 × 2,5–4 µm.
Záměny: Na první pohled podobný může být trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) s vějířkovitými překrývajícími se plodnicemi, choroš oříš má vždy oddělené kruhovité kloboučky. Záměny se však není třeba obávat, neboť oba druhy jsou jedlé.
Využití: Dobrá jedlá houba, která se používá zejména do polévek, gulášů a omáček, na Slovensku je to (tzv. „barania hlava“) poměrně ceněná a vyhledávaná houba. U nás by se vzhledem k její vzácnosti pro konzum sbírat neměla. Ve východní Asii se tradičně využívá v lidové medicíně, pozitivní účinky (imunostimulační, protirakovinné, protizánětlivé, diuretické, antimikrobiální aj.) jeho bioaktivních látek byly postupně ověřeny i vědeckými postupy.
Ohrožení a ochrana: Choroš oříš patří ke zranitelným druhům červeného seznamu hub ČR (VU), na Slovensku v červeném seznamu není. Zákonem chráněný je v Polsku, Maďarsku a Estonsku, k ohroženým druhům je řazen v Bulharsku, Rakousku a na Ukrajině.
Polyporus umbellatus
Polyporus umbellatus
Polyporus umbellatus
Polyporus umbellatus
Polyporus umbellatus
Fotografováno dne 15. 8. 2014 (Brno, Bosonožský hájek).